Listopad 2017
Po Út St Čt So Ne
« Říj    
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930  

Archive for the ‘Etapy 2017’ Category

Trasa: 32 km, pravý břeh Vltavy, k Suchomelu, Trägrák, čistička, Hrdějovice, lesem na Těšín, okolo Rosmíka, Babou dolů, modrá do Hosína, na vrchol Račice, zelená k Barborce, zadem k pumptracku, maturita, zámecký park, Švejk a po stezce ke Zdendovi.

Výškové metry: 316 m

Účast: Bivoj, Venca, Majkl, Pavel Tikal, Přema, Ondra, Vítek, Aleš, Kocour, Honza Mareš, Petr Pokorný, Eri, Petr Šikl, Zdeny, Koubič, Víko, Sochy, Míra Doležel, Filip Toul, Větrák, Honza Mikolášek

Pád: Eri (šipka do křoví byla excelentní, škoda, že jsem nestihl natočit vč. zvukové stopy. Takhle přesně to zaduní, když střelíš prase a ono zakopne a převalí se,  ale je dobrej, že šampíčko přežilo. PP)

Defekt: Bivoj, Venca – defekt je VŽDY jezdecká chyba :-)

Trackmaker: Hony

GPS: www.sports-tracker.com

Komentář: Poslední vyjížďka se nesla ve znamení rozřešení pilníkovské záhady. Bivoj? Venca? Musíme si ozkoušet, jak obstojí ve zkouškách z nejpřiléhavějších! Bez jejich vědomí se tedy připravilo pár disciplín a celé družstvo sledovalo jejich umění. Jenže! Na pumptracku mentor disciplíny Vítek až zbytečně moc dlouho pumpoval svým tělem bez šlápnutí a objížděl pumptrack furt dokola – a naši adepti, s váhou pracují výrazně hůře než Vítek, neobjeli bez šlápnutí ani jedno kolo, přičemž Václav netrefil ani cestu :-) (jednu ztratil, druhou rozbil…) Na druhé disciplíně (výjezd na bajkerskou maturitu pod hlubockým zámkem) se splnilo nejen mé očekávání, oba i bez alespoň naděje na úspěšný atak skončili v plus mínus stejném místě. V poslední disciplíně: rychlosti lepení píchlé duše (chudák Aleš se šídlem se nechal nějakým škodolibci NAVÉST a pak už jen s černým svědomím koukal do země) padl důkaz (toho že oni jsou ti praví) nejpádnější. Jeden (Bivoj) začal lemtat pivo se slovy: „Peťo někdo ti píchnul to kolo co jsi mi půjčil za moje nefukční“ a Venouš si šel místo lepení dovnitř do hospody zatelefonovat (bůhví proč, asi postěžovat na osud, muhehe). Tak jsme si za žvýkání klobás a popíjení šampíčka (moc hezké rozloučení s tvým kralováním, Eri!) řekli, že pravého krále máme skutečně z dobrého chovu a pilníkem se stali oba šikulové. Koneckonců je to přeci jen pořád statistická disciplína ;-) Takže hoši, příští rok nám nedělejte žádnou ostudu, jste pevní jako skály a Vaši stoprocentní vytrvalost nezmarská srdce od bahna oceňují tím nejvyšším stupněm!

 

O.

 

P.s. Příběh výše v lehce pohádkovém hávu převyprávěný (vyprávějí se přeci jen hezké pohádky, ne?) v nás nechal tak hluboké stopy, že se u Nezmara začalo řádit. Ani obložené mísy od chlapců z nejpilnějších (dík!) žaludek neochránil a smršti piv, šampíček a slivovicí nejednoho Nezmara polili (nejen při pití z podstavce Svatého grálu – podstavec pilníkovské ceny zřetelně netěsnil), vysvlékli, rozhulákali, poslali na chodník, paměť vymazali, i druhou bundu na sebe navěsili (tzn. někdo musel bez bundy), ba i zub vyrazili a nožku pochroumali. Joj.

 

Požádal jsem Bivoje aby závěrečnou vyjížďku vykreslil z jeho pohledu, tak tady to je:

 

Závěrečná,

nadešlo poslední výjezdní úterý sezóny 2017, která byla více než vydařená, slunečná a vůbec super, byť na hodnocení a bilancování bude ještě dostatek času a prostory v nastávajícím čase, aby vše vyvrcholilo na Dokolné.

Nicméně stále zůstávala jedna palčivá otázka nezodpovězena, jeden problém nevyřešen. Téma, které poslední měsíc bylo součástí každé hospodské nezmarské debaty, a to, kdo bude zatrsakr Pilníkem. Letos to totiž vypadalo, že polovina Nezmarů nemá na starosti nic jiného, než obrážet úterní vyjížďky. V jedné diskuzi to vyjádřil celkem přesně Aleš, když pravil, že tito blázni dávno obětovali rodinu a teď tomu podřizují práci a zdraví. Nakonec zdraví neobětoval Ondra L., což sice snížilo konkurenci, nicméně problém nevyřešilo, neboť v poslední úterek před startem stále zůstávali dva adepti, a to Venca a Bivoj.

Ostatní Nezmaři neměli ani kousek soucitu a jejich opakované tvrzení, že Pilník může být jen jeden a ostatně vždy tomu tak bylo, nedávalo dvěma namotivovaným pilnickým adeptům chvíli klidu. Z tohoto důvodu nebylo možné nastoupit na závěrečnou vyjížďku v náladě rovnajícímu se držiteli žlutého dresu na Tour de France, který se jen těší na veselé pochlastávání šampaňského a dovednostní disciplínu v podobě sprintu na Champs-Élysées v Paříží přenechává jiným.

Ostatně napětí do souboje vnesl Bivoj ještě tím, že se v požadovaný čas na start nedostavil, nicméně Venca projevil fair play jednání, když čekal, zatímco Hony povzbuzoval Bivoje na jeho časovce na start do vysílačky, resp. telefonu.

Cestou přes Hrdějovice kolem Ortů napětí a nervozitu mezi adepty udržovaly spolehlivě hlášky Nezmarů v podobě, nebudou to lehké úkoly, do teď to Alešák připravoval a korunu tomu nasadil Ondra L. prohlášením: chlapci, bude to ještě větší pítchovina, než si dovedete představit. Takto jsme víceméně všichni došlapali v družném rozhovoru do Hosína, na jehož kostel právě dopadaly zapadající paprsky slunce. Zde jsme se opět zformovali, vyslechli něco o historii kostela a vydali se na výhled z vršíčku nad Hosínem na Hlubokou. Malebnou atmosféru dokresloval i rozhovor dvou pilných adeptů na téma pracovní a rodinné poměry, kdy Venca Bivojovi doporučoval pohlaví dalších dětí. Při sjezdu na Hlubokou Venca suše odtušil, bude pumptrack, uvidíš. A pumptrack skutečně byl. Snad nervozita či rozpaky nad dlouho tušenou soutěží u Venci a Bivoje způsobily, že si většina mužstva pomyslela, že větší balvany mezi svými řadami nemají. Následný příjezd pod Hlubokou nemohl znamenat nic jiného, než další dovednostní souboj v podobě očekávaného výjezd Maturity. Zde nemohlo být pochyb o Vencově kvalitním dieselu a byť Bivoj v závěru bojoval, vyjet to na mokru prostě nešlo.

Rozbor stávajících výsledků dostalo oba na konec pelotonu, čehož při výjezdu nahoru na hlubockou vodárnu lstivě využili a pod záminkou „dost bylo soutěžení a u Nezmara je pohoštění“ pláchli na cyklostezku a nebýt Honyho důrazného telefonátu, snad by k Nezmarovi i dojeli. Takto se poslušně vrátili, za což jim za odměnu Aleš oběma píchl zadní kolo s úkolem, že kdo dříve vymění duši a vyexuje pivo, což jsou nezbytné předpoklady dobrého Nezmara, je vítěz.

To už ale bylo na pilníky moc, odložili/odhodili kola a šli si vypít pivo dovnitř hospody. Vytáhnout je musel až Eri příslibem šampaňského a sýrů s klobáskami. Mančaft ocenil, že byly k dispozici nejen kelímky, ale i dvě lahve šampaňské, což předznamenalo dění příští, a hospodské pivo. Následující soumrak a chlad však překvapivě přiměl část mužstva vyrazit směr domovská hospoda, zatímco Pilníci smutně koukali na svá prázdná kola. Venca v záchvatu trudomyslnosti si dal další pivo a pravil, že dorazí raději taxálem, zatímco Bivoj se jal lepit duši, aby dokázal, že tuto technicky náročnou dovednost zvládá. Avšak odborně složenou komisi nepřesvědčil, a proto tato svými radami a pomocí jala se ukázat, jak se správně lepí zadní kolo. Pravda, účastnili se ti nejlepší, nejpovolanější z nejpovolanějších, rady to byly tak odborné, že se jimi odborníci vzájemně překvapovali, nicméně přestože po panáčkovi na zahřátí byla elegantně nasazeno kolo, Bivojovo zadní kolo nyní stojící v jeho předsíni je beznadějně prázdné a je u něj možné vidět Bivoje kroutícího hlavou řka, kde udělali soudruzi chybu?

Pro tu chvíli však oprava umožnila vyrazit vstříc dalším dobrodružstvím k Nezmarovi. Tedy až na Vencu, který vytrvale tvrdil, že jede taxíkem. Po příjezdu mělo již všechno rychlý spád, pivo, panáky, šampaňské z podstavce, vyvolávání Pilníků, chválení se, objímání se (to již všechno za Vencovi přítomnosti), šampaňské se slivovicí z podstavce Pilníka a vůbec veskrze dobrá zábava, z které si lze vybavit jen pár výjevů a i o těch se v lepší společnosti nemluví. Tedy báječná Závěrečná!

 

Bivoj

 

NOC: Závěrečné okénko citátů věnuji všem, kdo se podílí na Nezmaří věci! 

„Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“ Antoine de Saint-Exupéry

videa:

bivoj pumptrack

venca pumptrack

bivoj maturita

venca maturita

Trasa: 27 km, po pravém břehu Vltav, Plzeňskou na Čínu, okolo depa za hřbitov, Nemaničák, Čertík, Úsilné, přes Kyselou vodu, pod dálnicí ke střelnici, po poli do Libniče, motanice kolem potoka Dobrá voda, Na Haldách, přes čtyřproudovku, Hůrský rybník, strouhou pod Babou, sjezd pod lomem k Jarvalu, výjezd za hrází, Děkanský dvůr, okolo Ameriky a Kačera přímo na kachnu do Lucie.

Výškové metry: 420 m

Účast: Venca, Bivoj, Majkl, Pavel Tikal, Přema, Vítek, Aleš, Kocour, Honza Mareš, Petr Pokorný, Tonda, Eri, Petr Šikl, Kory, Zdeny, Vláďa, Koubič, Víko, Stanley, Sochy, Duby, Vráťa, Vláďa Řehoř, Petr Podhola, Míra Doležel, Banán, Honza Mikolášek, Sudí, Milan Javůrek, Jarun, Petr Novotný, František Kubík a čestně Větrák.

Pád: Vláďa Řehoř, Milan Javůrek

Defekt: nikdo

Trackmaker: Šiklín

GPS: www.sports-tracker.com

Komentář: Supr počasí si mělo udělat další statistický zápis o suchém úterý a baboletní vyjížďka zalitá sluncem zamotat kdejakou hlavičku. To ještě víc pojistil Peťa Šikl, který všechny kachnychtivé (a že jich bylo!) tak motal, až se málem ztratil jeden z kandidátů na Pilníka. Naštěstí (nejméně pro něj) vše dobře dopadlo a dojel s ostatními do pohostinného zařízení jménem Lucie. Pravda je, že jedna kachna chyběla, ale že by zrovna jemu někdo kachnu v předtuše odhlásil? Nebo sežral? V hospodě se dále vedlo spousta řečí, vzali jsme to od agenta Bureše přes kandidáta vzhledu exotického cizince, který nás hodlá chránit před exotickými cizinci, probrali jsme Silvestr (asi bude nějaký extrareport), hledali jsme významy výrazu kachna (našlo se jich asi 5), dozvěděli se, že na Dubaji (ne na Dunaji) mají právě nyní Oktoberfest a že případné drobné odchylky od normy některých z nás jsou prd proti (české) paní, která byla schopna provozovat sex pouze s rodově čistými Švédy, navíc narozenými výhradně za polárním kruhem. Typově by tomu z nás údajně nejvíc odpovídal Aleš, ale to by musel mít rozevlátou vikingskou blond hřívu. A to nemá.

Petr

video1

video2

video3

NOC (spíše hláška než citát): „Kachny, kachny, kachny,…“ Zdeněk Srstka ve filmu Rozpuštěný a vypuštěný

 

Trasa: 29 km, podél Vltavy na Meťák, Boršov, Samoty, lesem nad Pilota, Zahořice, pod Vrábče, sjezd na zelenou, tři brody nahoru k rybníku, Uhlířská stráň až k vyhlídce nad Dívčí kámen, zpět do Vrábče zastávka.

Výškové metry: ??? m

Účast: Venca, Bivoj, Majkl, Pavel Tíkal, Přema, Aleš,  Kocour, Hony, Petr Pokorný,  Tonda, Petr Šikl, Kory, Víčko, Stanley, Koubič, Duby, Vráťa Plíhal, Míra Dvořák, Míra Doležal, Banán

Pád: nikdo

Defekt: nikdo

Trackmaker: Majkl

GPS: www.sports-tracker.com

Komentář: Úterý, blíží se půl pátá a na Viberu to začíná žít.

 

Vítek: Z víkendových vyjížděk jsem si (krom spousty krásných zážitků) přivezl bolavá zádíčka a jelikož mi o nic nejde, tak se dnes budu léčit, užijte si vyjížďku, zdar V.

Ondra: Hoši, hoši, angína, ATB a 39°C ukončili velice bolestně můj letošní boj o pilníka. Ostatním 100% hochům přeji hlavně zdraví. O. P.s. Do pi…

Aleš: Ondro, hlavně zdraví.

Petr: Tak tady už může pilníka ovlivnit leda nějaká rašple.

Bivoj: Kuva, sedím na telefonu s generální ředitelkou a máme telemost, jestli to nestihnu, tak se z toho po… .

Petr: Vždyť to říkám!

Bivoj: Kuva, tahám telefon ze zásuvky.

Petr: Taky na mne počkejte.

Aleš: Jedu. (16:32)

Hony: Napište kudy, nestíhám to dřív jak v 16:40. (16:33)

Petr: Vyjíždím od baráku. 16:35)

Majkl: Boršov čekáme. (16:37)

Eri: Já nakonec nestíhám …

 

To nám to tedy pěkně začíná. Dle dohody se setkáváme v Boršově a pod Majklovo taktovkou se  zanedlouho noříme do lesa. Tedy alespoň ti, jimž zdraví přálo, jen zaměstnavatel je zdržoval od úterních povinností. Upřímně bych chtěl politovat Ondru, je to opravdu smůla jak pro něj, tak pro nás. Takhle nám pokazit závěrečný trojboj o pilníka. Jak se zdá, bude to letos boj do samého závěru.

Vyjížďka v poklidu ubíhá a zanedlouho je před námi lesní strouha kterou čistě zdolává Banán, triálový tréning nese své ovoce. Další technickou pasáží je sjezd na zelenou pod tři brody, zde již předvádí své technické dovednosti více odvážlivců. Kýžený cíl naší cesty je před námi, kocháme se vyhlídkou na Dívčí kámen a pořizujeme společné foto. Obracíme to směr hospoda ve Vrábči, kde holdujeme obžerství až do příjezdu vlaku.

Závěr patří Eskalátor gangu a posezení nad závěrečným kroužkem ve Vatíku. Video zde.

Hony

 

Příště kachna pánové.

 

Ondro, příležitostí pro získání pilníka bude ještě spousta. Tahle noc je pro tebe.

NOC: „Všechno bude na konci v pořádku. Pokud to není v pořádku, pak ještě není konec.“ (John Lennon)

 

Trasa: 40 km, Švábák, motačka v lese okolo Hada, Vrbenské rybníky, Dasný, kolem rozvodny k  Bezdrevu, Eriho stezka, pod Vondrov, kolem Bezdreva, Munice, hranou lesa k oboře, Myslivna, pěšinou nad Vltavou k zámecké zahradě, maturita dolů, pravý břeh Vltavy až ke Zdendovi.

Výškové metry: 404 m

Účast: Ondra, Venca, Pavel Tíkal, Přema, Bivoj, Majkl, Petr Šikl, Víťa, Zdenál, Hony, Eri, Víčko, Toník, Koubič, Duby, Kocour, Víťa Kořínek, Stanley, Sochy,

Pád: nikdo

Defekt: nikdo

Trackmaker: Erotokritos

GPS: www.sports-tracker.com

Komentář: Hrozba dešťových srážek nás přiměla zvolit ústupovou variantu a motat se v blízkosti komína, namísto zdolávání nových sjezdařských tratí v úbočí masivu Kluka nalezené Bivojem a Zdenym. Už nyní je jasné, že tuhle parádičku si užijeme až napřesrok. Pro dnešek byla důvěra svěřena Erimu, který se v traserství vypiloval k Ondrovu obrazu, samosebou jak jinak než pod jeho osobním vedením. Poklidný průběh etapy lehce narušilo čekání na ztraceného Bivoje. Navádění po telefonu se díky Bivojově neznalosti lokality, za humny, nesetkalo s kýženým výsledkem. Návrat ztraceného syna nastal až v Municích. Následoval set Hlubockých klasik, během nichž nedošlo k žádným kolizím, defektům, ani ztrátám. Blížící se tma nás spolehlivě nasměrovala po pravém břehu Vltavy ke Zdendovi, kde jsme diskutovali o blížícím se výjezdním zasedání.

Hony

NOC: „Cestu buď najdu, nebo udělám.“ Hannibal

Počínaje dneškem, 3.10. 2017, je start úterních vyjížděk posunut na 16.30. Tak jak kdysi již otcové zakladatelé stanovili :-)

 

O.

 

Trasa: 29 km, lávka, Sucháč, Dobrá Voda-hřbitov, Dubičák, Hlincovka, Lustenek, Rudolfov a kolem Škodovky domu (GPS záznam napoví víc ;-) )

Výškové metry: 405 m

Účast: Ondra, Venca, Pavel Tíkal, Přema, Bivoj, Majkl, Aleš, Petr P., Petr Šikl, Víťa, Zdenál, Hony, Eri, Víčko, Toník, Koubič, Duby, Míra Doležal, Kory, Vláďa, Honza Ludvík

Pád: Eri 2x, Majkl, Hony, Vláďa, Petr P.

Defekt: nikdo

Trackmaker: Peťa Š.

GPS: http://www.sports-tracker.com/workout/honymari/59ca8a42205b9b18959bca39

GPS: https://mapy.cz/s/256H3

Komentář: Na startu proběhla strkanice o trackmakera, neb si Bivoj se Zdenálem, myslíc na kamarády, připravili překvapení v podobě nově objevených trailíků na Kluku. To ale narazili na tvrdé jádro konzervativců a vyrazilo se vstříc motanici v kopcích kolem Hlincovky, což patří k ultraklasice našeho bike podzimu. Dodávám, že tuhle vyjížďku mám moc rád. Prověrka zdatnosti, zručnosti a orientace v terénu dopadla podle očekávání-celkem dost se vedlo, padalo a ztrácelo :-) Pěkný příklad za všechny-po divokém sjezdu dolu k potoku následuje úzká lávka, na kterou si ne každý troufne. Jeden nejmenovaný jezdec, aby nespadl, zvolil bezpečnější přejezd brodem. Za brodem je ale protisvah, na kterém spadl :-) Já si tedy poctivě píšu taky jeden pád, i když to vlastně pád nebyl, protože mi kdosi zastoupil při výjezdu do svahu cestu a v nulové rychlosti jsem se opřel rukou o toho času už ležící Alešovo kolo, resp. dráty jeho kola-takže dokonce ani lokýtek nebyl! ;-) Zprávy o některých ztracených a padlých přicházely zprostředkovaně, myslím, že by to byla pěkná fotka z termovize, jak na jedné straně kopce jede vláček bajkerů nahoru, kolmo po vrstevnici jiný, pod lesem čeká třetí a v údolíčku leží kdosi po pádu. Bohužel ale takovou fotku nemám, mám jen fotku od Nezmara, kde jsem si chtěl udělat aspoň společné selfie se Zdenym. Vlezly nám ale do záběru nějaké cizí holky… No, tak jim věnujeme aspoň NOC – ono se ostatně hodí i na nás cyklisty ;-)

NOC: Jediný komu můžete stoprocentně věřit, že bude stát vždy za vámi, je váš vlastní zadek

 

Trasa: 34 km, Švábák, kolem oběšence Třebín, Kaliště, po modrý do Hradců, do masivu Kluka, na hřeben, po červený kousek hřeben, skákačka, sáňkařka dolů, Slavče, panelka, tašky do Šindláků, Švábák a domů

Výškové metry: 598 m

Účast: Ondra, Venca, Pavel Tíkal, Přema, Bivoj, Majkl, Aleš, Petr P., Petr Šikl, Víťa, Zdenál, Hony, Eri, Víčko, Kocour, Toník, Koubič, Ondra Míka, Duby, Sochy, Míra Doležal

Pád: nikdo

Defekt: Ondra prasklej drát, Přemek

Trackmaker: Erotokritos

GPS: https://mapy.cz/s/23Tah

Komentář: Po minulém intermezzu si Eri nemoh´ dovolit svou další trudomyslnost, pramenící z drncání na rovinách a tak se toho chopil a směrem na Kluka. Začal jsem si notovat od Ramones „Punishment fits the crime“ a připravoval jsem se na to, že bude třeba mít veselou mysl ;-) Ale takhle s odstupem musím říct, že má mysl sice nezůstala veselá, ale Eri za to opravdu nemohl. Naopak ho musím pochválit! Udržoval wattovou kázeň, předem říkal kam se pojede, čekal na ovečky, nevztekal se, když se ovečky ne jeho vinou zaběhly a hlavně (!) včas věděl, kdy je třeba jet domů. Takže palec nahoru pro Eriho a palec dolů za mé technické těžkosti, které mi zamezily vyrovnat trudopocit z jízdy nahoru na Kluka na ucházejícím kole po pomalém defektu, pocitem rychle míhající se krajiny a předjížděných spolujezdců ;-) při projíždění skákačky dolů z Kluka. Jó holt prasklej drát a vynucená opatrnost jízdy mi vzala nejen výše nastíněné, ale i možnost předvést triky na mega skocích v dolní pasáži, které ostatní slabihoudi jen objížděli. Kdybych já neměl ty technické problémy, muhehe… No nic, kluci kolem mě jen svištěli a tak jsem byl rád, že si to užili aspoň oni. Stavitelé skákačky si to však užívají asi o něco více než naši hoši. Tedy! Backflip na Kluku udělat JDE. Jen to umět. (viz připojené video). Někteří z nás umí (a vždy jen nechtěně) nedotočený frontflip no hand :-)

https://vimeo.com/226953913

 

O.

P.s. Na příští vyjížďce bychom už mohli domluvit, že se pojede od půl pátý, ne? Takže v úterý naposled od pěti a pak už posouvačka?

NOC: Hochům z výše připojeného videa věnuji následující citát:

 

„Máme dva životy: Druhý začíná, když si uvědomíme, že máme jen jeden.“ Konfucius

 

Video: http://www.bknezmar.cz/?p=13433

 

 

Trasa: 41 km, Nádraží, lávka, Dobrá voda, Švajce, Třebotovice, bloudění po lesíku v oblasti Ledenice, Zaliny, Ohrazení, bloudění v lesíčku před Pulmonem, Pulmon, Zaliny, Ovčín, kochací kolečko kolem (bývalého) ovčína :-), lipová alej, kolem Ortvínovické obory, Ortvínovice, Koníř, jebačka na Jivno, několik lesních úseků za snížené viditelnosti, Rudolfov a kolem Škodovky domů

Výškové metry: 489 m

Účast: Ondra, Venca, Pavel Tíkal, Přema, Bivoj, Majkl, Aleš, Petr P., Petr Šikl, Víťa, Zdenál, Hony, Kory, Eri, Víčko, Kocour, Toník, Stanley, Láďa Benhák

Pád: Toník, Zdenál, Ondra

Defekt: nikdo

Trackmaker: Peťa P. a částečně náhoda :-)

GPS: https://mapy.cz/s/22JZZ

Komentář: Dobrý den majore Gagarine, tak jsme se konečně dočkali! Ano, o Pulmonu by se dalo psát z několika úhlů pohledu, ale já mám ten optimistický, takže budu skoro jen chválit. Hezké je, že se Peťa své rodinné stříbro snaží vždy ozvláštnit novinkami a zároveň zachová tradici. Když jsme se blížili k prokletému lesíku za Ohrazením, který ještě nikdy naše skupina neprojela bez bloudění (tohoto typu jediné místo v okrese CB!!!) pohrozil jsem Peťovi, že jestli dnes nebudem bloudit, ať si mě nepřeje. Peťa si výzvu vzal k srdci a pustil to tam bez rozmyslu. Někudy tudy. Tento lesík nemá kolem sebe aglomeraci, ale zase to není žádnej hustník, takže pěšiny zde sice nejsou, ale zase se dá jet +/- obstojně i mimo cesty. To, že jsme ouplně ztracený, poznali všichni, ale některým ze škarohlídů Pulmonu to dalo však naději, že by se jim mohla vyjížďka přeci jen něčím líbit ;-) . Při jízdě lesem nazdařbůh začalo probíhat několik paralelních obdobných debat na dané téma. Jako např. já s Korym. Já: „Tomu ale říkám pěkně živelný trasovaní!“ Kory: „Já tomu říkám nedostatečná příprava…“ či Víťa se Zdenym. Víťa: „Mě se tohle ježdění hlava nehlava moc líbí.“ Zdenál: Tomuhle se říká all mountain bajk“ :-) No sranda. I v lesíčku přilehlém Pulmonu pokračoval živelnej bajk a na Pulmonu se opakovala přednáška o účelu tohoto vojenského valu, neb byli tací, pro které byl Pulmon novinka (k edukaci více viz report z roku 2014: http://www.bknezmar.cz/?p=2077 ). Na zpáteční cestě zařadil Peťa novinku okolo bývalé osady Ovčín (chválím) a myslel, že zařadí i novinky kolem Ortvínovic, kde se však jako Nezmar ne z nejzasloužilejších spálil, neb tyto úseky služebně starší Nezmaři znali a jako velice nezajímavé je v dávnověku z trasérského repertoáru vyřadili a mysleli, že zůstanou jen ve studnici vzpomínek. No a vida, nová krev, zařadí „novinku“ ze studnice poznání služebně starších. Jaký je ten život koloběh. A stále dokola a stále dokola. Takže příští rok páté jubileum, nebo do studnice vzpomínek?

O.

NOC: Peťa mě poprosil, ať má citační okénko vojenský nádech, když už byl ten Pulmon a hnedle mi dal i tipy. Takže zde je jeden od traséra:

 

Tout soldat porte dans sa giberne le bâton de maréchal (Špatný voják, který nechce být generálem.) Francouzské přísloví