Červen 2018
Po Út St Čt So Ne
« Kvě    
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930  

Archive for the ‘Vyjížďky 2017’ Category

Trasa: 27 km, proti proudu Vltavy, kolem fotbalového stadionu, kolem kostela Jana Nepomuckého, SK Slavia, lávka přes Malši, kolem Špačkárny, Starohodějovický potok, chatová osada Hodějovický potok, pod Srubec, k odkalovací nádrži, kolem Šakry na Švajce, Lusný rybník, Dubičák, zadem kolem Zvonárny, Vrbenskou, Skuherského do Juvelu.

Výškové metry: ???

Účast: Petr Šikl, Honza Mareš, Vítek Sirotek, Pavel Tíkal, Pavel Kosař, Petr Pokorný, Zub, Banán, Zdenál, Bivoj, (na Dubičák doběhl Tuča)

Pád: Banán

Defekt: nikdo

Trackmaker: Pavel Kosař

GPS: www.sports-tracker.com

Komentář: Čas plyne jak voda, sotva se v noci rozkoukáš a je tu konec již páté Night Riderské sezóny. Dnes vyrážíme v noci naposledy, a proto je třeba si vyjížďku jak se patří užít. Cílem cesty je Dubičák, přesněji kaplička s lavičkou a ohništěm kousek od vrcholu. Začínáme city bikingem a zanedlouho již střídá asfalt lesní pěšinka kolem Starohodějovického potoka. Potok křižujeme nesčetněkrát, výzva střídá výzvu, kdo zvládne vyjet výš? Hodějovický potok je u chatové oblasti osazen novou lávkou, spíše dvojicí prken, následuje pěšina těsně nad hranou v zemi zaříznutého potoka. Znovu křižujeme potok a je tu další výzva, kdo překoná rokli s potůčkem? Odkalovací nádrž mění postupně svou tvář, i zde si dálnice vybírá svou daň, avšak v pozitivním slova smyslu – rekultivace. Míříme k vysílači na Šakrdě a dále na Švajce, čeká nás znovu výzva, výjezd strání přes padlý kmen. Blížíme se k cíli cesty, je tu poslední společné stoupání, stojíme na Budějovické hoře hor!!!

K táboráku usedáme,
s hvězdným nebem nad hlavou,
číše vzhůru pozvedáme,
s přáteli a dobrou náladou.

Takhle romantické to bylo .....

Kapličku a okolí zalévá tlumené světlo mihotajícího se ohně. Vyhlašujeme nejlepšího Night Ridera sezóny, trackmakera, padáka a píchače. Atmosféra je vynikající, špekáčky ještě lepší, kořalka ostrá jako břit, a tak to má být. Lepší závěr sezóny si snad ani neumím představit. Ještě zbývá ve zdraví dojet domů, tedy do tradiční Nezmarské základny. U Zdendy je však plno (rezervace nám tak nějak unikla), sázíme na Juvel a vychází to. Doráží Kocour a Lojza s cenou pro jednoho z Night Riderů z jeho dílny. Tajný los padl na osmičku, Zube, je to tvoje. Oslavy se celý večer nesly v tomto duchu: vodka+griotka+rum+chilli+zelená+rum tuzemský+jagermeister+gin. Slavilo se prostě kde co, ani si to všechno nepamatuju.

 

Velké díky patří všem, kteří přispěli byť sebemenší měrou k zpestření noční sezóny. Letos jsme si to udělali obzvláště pěkné.

 

Hony

 

 

Přehled výsledků: NIGHT RIDE  – letos to bylo o vítězných dvojicích.

2018-03-27 08_10_17-NIGHT RIDE.xlsx - Excel

Kudy se letos jezdilo:

2018-03-27 10_56_23-Wanderkarten und Fahrradkarten • Mapy.cz

 

Trasa: 30 km, Roudné, Plav, Doudleby, Dolní Stropnice, Komařice, po staré zelené do Borovan

Výškové metry: 400? m

Účast: Petr Šikl, Pavel Kosař, Petr Pokorný, Venca Krutina, Jirka Tuček, Franta Kubík

Pád: nikdo

Defekt: nikdo

Trackmaker: Pavel Kosař

GPS: https://mapy.cz/s/2sWRQ

Komentář: Jarní prázdniny neslibovaly velkou účast, zato přibyli ti, kteří slibovali. Že by přišli nebo dokonce přijeli do hospody, pokud by byla tam či onde. Petr Šikl to správně komentoval, že chlastat umí každý, ale jedině účast na vyjížďce se počítá!

Na startu proběhla polodemokratická debata nad lokalitou, která ideálně měla splnit kritera: málo bahna, zpátky vlakem (aby přijel Ondra na silnici) a mé skromné přání vzít to přes chatu, kde ošetřuji tvrdnoucí beton.

Mé přání splněno na 100%, Tůča nás překvapil s B:PET, takže i s piknikem to bylo. Bahnu jsme se vyhnuli také elegantně, soudě podle stavu strojů v domovské stanici. Jen ten Ondra zklamal :-) Nicméně hospoda Sýmalka byla i tak dobrá destinace, vlak jsme stihli a tentokrát dokonce ani nezapomněli přikoupený mok. A protože cesta utíká rychle a Jirka vytasil odkudsi i druhou petku, nestihli jsme to ani dopít.

Však jsme také zůstali jen 4 mušketýři, nemluvě o escalatorgangu, kterémuž čest jsme vzdali poslední my dva :-)

Příště, kamarádi, je poslední NR, tak se koukejte pochlapit s účastí, připravuje se menší překvapení po cestě a plánuje se konec u Zdendy.

Trasa: 30 km, Borek, Mojský les, podél dálnice do Chotýčan, podél železnice zpátky, Hosín, Hrdějovice, Juvel.

Výškové metry: ??? m

Účast: Honza Mareš, Petr Šikl, Pavel Tíkal, Stanley, Vítek Sirotek, Pavel Kosař

Pád: Honza Mareš, Pavel Tíkal, Pavel Kosař

Defekt: nikdo

Trackmaker: Pavel Kosař, Petr Šikl … a trekmejkři prominou … náhoda

GPS: www.sports-tracker.com

Komentář: Od úterního rána sněžilo, teplota se pohybovala kolem nuly. Nečekaně se tedy po minulé nejstudenější vyjížďce schylovalo k vyjížďce nejzasněženější. Ještě na startu sněžilo (Stanley opět dorazil v podkolenkách) a v Budějicích z toho byla rozježděná mokrá břečka. Jakmile jsme ale opustili město, tak jsme se ocitli v zimní pohádce. Všechno čerstvě zasněžené, na zmrzlém podkladu 5 cm (místy 10 cm) čerstvého sněhu. Našel se i prašánek, ale spíš to bylo tak na sněhuláka – vlhký lepivý sníh. Každopádně konečně došlo na to, co na zimních vyjížďkách oceňujeme nejvíc. Podmínky nám na tvářích vykouzlily úsměvy a na kolech nečekané úpravy – aerodynamické praporky na rámech a vidlicích, kolečka na kladkách zvětšila svůj průměr do neuvěřitelných velikostí, z převodníků byly hladké placky, z kazet se staly kusy ledu.

Na funkci to vliv mělo. Přesmykač jsem celou vyjížďku ani neviděl, natož aby fungoval. Na kazetě šlo jet jen na pár pastorků, ostatní byly uvězněny v ledu. Řetěz měl co dělat, aby se dostal k zubům!

Na jízdu to vliv taky mělo. Celkově to bylo výborné cvičení na rovnováhu, v jednom kopečku, kde byl pod sněhem led, to jelo spíš dozadu než dopředu. Pár cenťáků sněhu a co to udělá! Slézali jsme, kde bych to nečekal. Našlápnout potom do espédéček se povedlo jen někdy a když už, tak znovu přišel úsek, kde to opět chtělo pár kroků pěšky a boj začal na novo. Překvapila mě zásadní podobnost s běžkama – když první projede stopu, tak za ním už to jede mnohem líp :).

A bílá krajina měla asi vliv i na orientační smysl. Zabloudili jsme už v Mojským lese! a nedokázali trefit do Červeného Újezdce. Místo toho jsme se ocitli na staveništi dálnice, kde se ale jelo celkem dobře až do Chotýčan. Odtud jsme chtěli jet podél obory k Vltavě, ale ani to jsme netrefili, když jsme za kolejemi zahnuli vlevo místo vpravo. Já na to přišel až po pár kilometrech, trochu smutný, že obora nebude, ale nakonec to i tam bylo super. Perlou byl průchod železničním viaduktem, kde byl nádherně zamrzlý potok, led jak sklo. V cyklistických tretrách se po ledu chodí dost špatně, natož, když je to do kopce. Škrábali jsme se, jak kdo uměl, opírat se o kolo nešlo, protože okamžitě odklouzlo do strany. K vidění byl i pokus rozložit rovnováhu na všechny čtyři končetiny, což se ale také neosvědčilo :).

V Hosíně Peťa připravil občerstvení do jedné i do druhé nohy, v Nemanicích ještě do třetí a před Juvelem jsme tu flašku dopili. Vyšlo to úplně přesně – Peťa tmářsky obětoval jeden kalíšek na schody chrámu (ale co, jestli budeme zdraví a bude nám to jezdit) a jeden kalíšek zbyl pro Ondru, který nás přišel podpořit (za vyjížďku na válcích mu ale čárku nepíšeme). Nám čárky přibývaly a i další kalíšky byly. Ještě jednou Peťane díky a hodně dalších kilometrů, třeba i pár společně!

Trasa: 22 km, přes nádražní lávku, kolem odkalovací nádrže, Švajce, pod Třebotovice, zadem na Dubičák, ztraceni v polích a rychle do Juvelu.

Výškové metry: ??? m

Účast: Honza Mareš, Petr Šikl, Vítek Sirotek, Stanley, Zub, Venca Krutina

Pád: nikdo

Defekt: nikdo

Trackmaker: Petr Šikl

GPS: www.sports-tracker.com

Komentář: Dalším „NEJ“ se stane zápis teploty z této vyjížďky, s nejnižší naměřenou hodnotou -10°C. Tohle už je mráz, do kterého se každému jen tak nechce, přesto této výzvě čelila šestice vytrvalých. Jen malá poznámka, Stanley vyrazil do mrazivé noci s dlouhými zimními cyklistickými kalhotami! Konečně je dost zima i na něho.

Samotná délka vyjížďky se svými 22 kilometry již o mnohém vypovídá. Jedná se zatím o nejkratší švih a asi tomu tak zůstane až do konce této noční sezóny. Není se ale čemu divit, již po chvíli jízdy všem mrzly prsty u rukou a nohou, někomu možná i další údy. Pokusy zahřát se ve stoupáních sice zafungovaly, o to horší však byly následné sjezdy. Nejspíše vinou těchto nízkých teplot došlo k zakufrování po sjezdu z Dubičáku, následovalo tak křižování polí mezi Dobrou Vodou a Hlinskem. V budoucnu zde povede dálnice, a tak to bylo možná naposledy, co jsme tu mohly svobodně projíždět.

Závěr vyjížďky patřil rychlému přesunu do oblíbeného Juvelu, kde jsme notnou chvíli v bolestech rozmrzali. Osvědčená souprava černý čaj, velký rum byla dnes opravdovým lékem a vřelá slova dorazivších kamarádů v péřových bundách taktéž.

 

Hony

 

 

Trasa: 29 km, po stezce na Čínu, kolem slévárny do Adamova, kolem čtyřproudovky na Lišov, Na Klaudě, Locus Perennis, Jivno, Rudolfov a zpět znovu kolem slévárny, přes Čínu do Juvelu.

Výškové metry: ??? m

Účast: Honza Mareš, Petr Šikl, Vítek Sirotek, Pavel Tíkal, Pavel Kosař, Petr Pokorný, Venca Krutina

Pád: Venca Krutina

Defekt: nikdo

Trackmaker: Pavel Kosař

GPS: www.sports-tracker.com

Komentář: S blížícím se koncem noční sezóny přicházejí pověstná „NEJ“. Jakoby zima chtěla na poslední chvíli dohnat to co ještě nestihla. Během konce týdne spadlo na Budějovicku nebývalé množství sněhu a to je voda na mlýn Night Ridu.

Budějovicemi nás sice ještě provází břečka, ale sotva mineme značku konec města, je tu umrzající hutný sníh s pěkně tvarovanými vyjetými kolejemi. Lze tak zúročit předešlé zkušenosti a potrénovat do budoucna. Opět je třeba krotit výkon, hrubá síla se nevyplácí. Pár výškových metrů navíc směrem k Locus Perennis dělá divy, pravé zimní horské podmínky. Kluzký povrch postupně strhává všechny k vyzkoušení alespoň malého smyku. Ti nejodvážnější předvádějí přehršel powerslidů, tuhle parádu si jednoduše nemůžeme nechat ujít.

Po delší době končíme v Juvelu, což se ukázalo býti tou nejlepší variantou. Vítají nás s úsměvem a vepřovými hody. Chceme ochutnat vše a vzápětí tak přistává na stole téměř celé menu. Umíme si to ale udělat hezké.

Hony

 

 

Trasa: 41 km, kolem Vltavy na Meťák, Rožnovem mezi tratě, Včelnou do Boršova, po modré na Koteka, Opalice, Radostice, Štěkře, Černice, červená do Mirkovic, Malčice, Věžovatá Pláně, Poluška, Rejty a Kaplice nádraží.

Výškové metry: ??? m

Účast: Honza Mareš, Petr Šikl, Pavel Tíkal, Pavel Kosař, Stanley, Banán, Zub, Franta Kubík, Zdenál

Pád: Stanley, Pavel Tíkal

Defekt: nikdo

Trackmaker: Pavel Kosař

GPS: www.sports-tracker.com 

Komentář: Sníh. Kouknu z okna kanceláře a vidím poletovat sněhové vločky, na zemi tu leží stále sníh, mrzne. Na Polušku to mám vzdušnou čarou zhruba čtyři a půl kilometru, po lesních pěšinách pak osm. Během chvilky ale sednu do auta a popojedu od Polušky trochu dál, abych si to k ní mohl dát společně s ostatními kolmo. Zprvu se tedy zvedla vlna nevole proti tomuto výletu, jejíž příčinou byly nepříznivé klimatické podmínky na Českobudějovicku, které slibovaly teploty nad nulou, mokro a bahno. Já však věděl, že sotva vyjedeme za hranice města bude vše jinak a užijeme si spousty sněhu a zhruba o pět stupňů nižší teplotu. Aby nebylo nic ponecháno náhodě, cestou domů ověřuji, zda je restaurace U Studených v provozu a budou s námi večer počítat. Ve výčepu mne vítá Karlos, bez zaváhání mi tyká a vstřícně slibuje, že nám schová výtečný segedinský gulášek.

Na startu stojí mimo jiných i Zdenál, letos v zimě je na biku poprvé. Stanely do sněhu vyráží ve svých oblíbených podkolenkách s odhalenou částí nohou, brrr. To je i na mne moc, a to patřím k těm otužilejším. Opouštíme Budějovice a u Kotka jedeme už ve slibovaném sněhu, který sice značně zpomaluje postup, ale je to paráda. Co nejrychleji pokračujeme do Mirkovic, kde začíná právě ten úsek cesty, kvůli kterému do těchto končin jezdíme. Za Malčicemi pak ta, podle mého úplně nejlepší část. Od potoka tu vede strmá, v terénu zaříznutá pěšinka, přerušená asfaltkou, aby znovu pokračovala strmou kořenovkou, až k samotě Včelíny. Se sněhem pod koly je to přísná písemka, ale mám jí za jedna mínus. Bez šlápnutí se to bohužel neobešlo. Bohužel nás v tomto úseku opouští Kosa, jeho natažené lýtko vypovídá službu a na dlouhé cestě zpět do Budějovic jej doprovází Franta.

Kolem Věžovaté Pláně projíždíme na radu Tikiho zkratkou, které zprvu nevěřím, ale Kaplický rodák má tuhle lokalitu v malíku. Další stoupání pod vrchol Polušky je v hlubokém sněhu doslova trestem. Sjezd po asfaltce na Rejty pokryté sněhem s uježděnými kolejemi vyžadoval mód bezmozek. Dojezd bez pádu až do Kaplice nádraží byl opravdovým zázrakem.

Ke Studeným však dojíždíme doslova z pět minut dvanáct. Na segedín nám zbývá sotva dvacet minut. Již ve dveřích objednáváme pivo, v vzápětí nabíráme gulášek z přistavené várnice, a ač zakusujeme jen chléb, je to lahoda. Někteří ještě dojídají, ti nejrychlejší již platí stokorunovou částku, každý shodně připravenou tisícovkou. Vrchní to sice komentuje zprvu s vtipem, posléze trochu kysele, ale i u poslední tisícovky má stále drobné k vrácení. Petky s pivem na cestu vlakem jsou vyřízeny, můžeme tedy vyrazit. Vlak má zpoždění, je tedy prostor i na kávu z automatu v čekárně a nákup lístků přímo od výpravčího.

Je tu poslední doušek piva na kuráž, vlak se skřípotem zastavuje v cílové stanici a Esklaátor Gang jde znovu do akce. Neutichající eufórie nás žene přímo do Cuba Baru, večer ještě nekončí. Runda tequily na sebe nenechá dlouho čekat, není však zdaleka poslední.

Hony

 

 

Trasa: 33 km, stezka kolem Vltavy, Kněžské Dvory, kolem kolejí na Hrdějovice, kolem lomu, okolo Černochova sadu, letištní plocha, asfalt na Dobřejovice, kolem kolejí, nad Barborku, Zámostí, zámeckou zahradou, Sudárna, kolem rozvodny k Bezdrevu, Dasný, Vrbenské rybníky, bývalým vojenským prostorem ke Zdendovi.

Výškové metry: ??? m

Účast: Honza Mareš, Petr Šikl, Pavel Tíkal, Stanley, Zub, Venca Krutina

Pád: nikdo

Defekt: nikdo

Trackmaker: Petr Šikl

GPS: www.sports-tracker.com 

Komentář: Hlubockou v podobném gardu natrasoval Peťan v závěru minulého roku. Následovala bouřlivá oslava narození Bivojova syna Jena a spousta harapádů na náledí cestou domů. Tu dnešní Hlubockou si s námi Bivoj nestřihl, věnoval se poctivě rodičovským povinnostem. Zdá se, že oběma klukům tahle disciplína velice svědčí, zvláště když mají tak výživnou kojeneckou stravu.

H001A

My ostatní si odměnu musíme nejprve zasloužit, vyrážíme proto do mrazivých temných hvozdů. Po bahnitém lednu se dostavil chladný úterek, rozježděné bahno vytvarované do hlubokých kolejí zmrzlo a připravilo ještě náročnější povrch než skýtají oblíbené kořenovky. Vše je ale lepší než bahno tekuté a nakonec se také ukázalo, že zmrzlý povrch je výborně jezdivý a především zábavný.

Nasvícená Hluboká má své nezaměnitelné kouzlo, padla do hledáčků nejednoho dokumentaristy téhle vyjížďky. Hotel Štekl nabízí na svých vebovských stránkách nezapomenutelnou romantiku již za 2799 Kč. Tuto štědrou nabídku však nehodláme využít, na vyhlídce nad hotelem pořizujeme hromadné fotografie, nezbytnou potřebu a pokračujeme dále.

Za zmínku stojí zakufrování v bývalém vojenském tankodromu za Vrbenskými rybníky. Jedno špatné odbočení a byly jsme rázem v místech, kterými mnozí z nás ještě nikdy neprojížděli. Neuvěřitelné!!!

Odměna v podobě oblíbené soupravy čaje s rumem je objednána, donášku přímo z kuchyňky obstaráváme svépomocí. Po okraj naplněný panák rumu by se na náš stůl z rukou Zdendy bohužel nedostal.

 
Hony

 

 

Trasa: 26 km, po modré kolem Malše do Roudného, Vidov, kolem potoka nad Vidov, kaplička, okruh srázem nad Vidovem, Nedabyle, Doubravice, přes Starohodějovický potok, do Starých Hodějovic, přes Hodějovický potok na Srubec, na Starou Pohůrku, Na Škardu, pod Švajce, Dobrá Voda, exkurz ke Zdenálovi, kolem Dobrovodského potoka a nádražní lávku ke Zdendovi.

Výškové metry: ??? m

Účast: Honza Mareš, Vítek Sirotek, Petr Šikl, Pavel Tíkal, Petr Pokorný, Banán, Venca Krutina, Jirka Tuček

Pád: Pavel Tíkal

Defekt: nikdo

Trackmaker: Petr Šikl

GPS: www.sports-tracker.com 

Komentář: Konečně není bahno a zdá se, že je vše najednou veselejší. Účast potvrzuje Banán, a to je jasný příslib, že se nebudeme během vyjížďky nudit. Na rozjezd a zahřátí volíme modrou kolem Malše a ostré stoupání od potoka nad Vidov. U kapličky nastupujeme k okružní jízdě Vidovským srázem a zde vzniká nový pojem: „Banán v čokoládě.“ Modří už vědí, červeným napovíme. Před vyjížďkou Banán konzumoval rybí pochutiny pochybného původu a stáří, což mělo za následek nucenou zastávku a rychlé stahování kalhot. Naštěstí vše proběhlo bez újmy na cti, ale řádně jsme se na Banánův účet pobavili. Další postup zbrzdil Vítkův pomalý defekt, který řešil dohuštěním v Doubravici u parcely číslo 117/3, ideální místo, kde by chtěl žít každý. Rokle nahoru dolů je typickým obrázkem pro Hodějovicko a ani dnes tomu nebylo jinak. U Švajců další postup znemožnila probíhající těžba, a tak závěr vyjížďky patřil krátkému exkurzu ke Zdenálovu novému příbytku. Krásné místo, spousty nových možností, kde si Zdenál bude moci zdokonalit svou sjezdařskou techniku.

Hony