Listopad 2017
Po Út St Čt So Ne
« Říj    
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930  

Archive for the ‘Vyjížďky 2017’ Category

Trasa: 33 km, na Švábák, lesem na Mokré, přes vojenský prostor který je v demolici, zadem kolem letiště, Nové Homole, Černý Dub, k pilotovi, na Zahorčice, kolem Vrábečského potoka k řece, Boršov, po žluté na vrchol Hranice, pěšinou k vodárně, po panelce, okolo hřiště na Roudné, Mezi Tratěmi, Meťák, po stezce do Čéčovky

Výškové metry: 873 m

Účast: Pavel Kosař, Honza Mareš, Vítek Sirotek, Petr Šikl, Stanley, Pavel Tíkal, Eri, Banán, Přemek Pásek

Pád: nikdo

Defekt: nikdo

Trackmaker: Pavel Kosař

GPS: www.sports-tracker.com 

Komentář: Tentokráte vyrážíme do noční krajiny zkrápěné pondělním vytrvalým deštěm. Marně čekáme na pilníka Vendu, nedorazil již podruhé, otázka tedy zní: „Kde jsi ? Kde jsi ? Celou noc, kde jsi ? Volám telefónem kam se dá. Kdo tě blízko chce mít jako já. Čekám tě kde jsi ? Vzpomínáš ? Kde jsi ? ………… A ty tu nejsi.“ Stanleyho zpoždění deset minut tolerujeme, i když po pravdě být teplota pod nulou, jel by jistě sám. Pohodová atmosféra však není narušena a skupina se zanedlouho noří do tmy, prosvícené jen paprsky našich světel. Celá trasa je protkána slizkými kořeny, kameny a klacky, není snad jediné místečko, kde by se jim dalo vyhnout. Siluety přede mnou se zmítají ze strany na stranu, je až s podivem, že některá z nich neskončila na zemi. Značně vyčerpávající podmínky, nesrovnatelné s denní suchou vyjížďkou. Ale i o tomhle bike je. Přehršel různorodosti, síla okamžiku vdechuje každé z vyjížděk nezapomenutelné kouzlo. Příští úterý si to s námi může vyzkoušet i vy.

Hony

 

Trasa: 32 km, kolem řeky za Meťák, Mezi Tratě, Roudné kolem hřiště, lesem za Včelnou, kolem kolejí na Kameňák, Plav, nad rechle na Heřmaň, sjezd k úpravně vody, po asfaltu na modrou, Vidov, Roudné, Meťák, stezka kolem Vltavy, zajížďka ke Stromovce a pak už do Čéčovky.

Výškové metry: 673 m

Účast: Pavel Kosař, Honza Mareš, Vítek Sirotek, Petr Šikl, Stanley, Pavel Tíkal, Jirka Tuček, Eri, Aleš Peterka, Franta Kubík

Pád: Honza Mareš – Front flip no hands z pěti metrového srázu

Defekt: Honza Mareš – prasklá patka následkem pádu

Trackmaker: Pavel Kosař

GPS: www.sports-tracker.com 

Komentář: Letní sezóna uplynula jako voda a je tu opět ta noční, poklidná, bahnem, sněhem a mrazem provázená, speciálním druhem bikerů očekávaná. Nebyli bychom to my, kdyby nedošlo k minimálně nějakým zmatkům v organizaci a proběhlo vše hladce. Ano, ano, pár dezinformací o čase startu den před i v den samotný. Jeho ukotvení na půl šestou proběhlo všemi dostupnými informačními kanály, už jen scházelo vyhlášení rozhlasem nebo na vlnách regionálních rádií.

Z avizovaných nováčků na startu se vyklubali jen staří známí mazáci, očekávané zápisné se tedy nekonalo. Podpořit skupinu nadšenců s lampami dorazil otužilec Ondra a jako atrakci před vyjížďkou zařadil koupačku nad Jiráskovým jezem. Zřejmě Ondrovi chyběl sociální kontakt se skupinou bikerů, kterým přivykl během letní sezóny, což kompenzoval ukázkou svých mužných svalů a posléze i „párku“. Pokus o iluzi příslušnosti k bikerské obci podpořil cyklokšiltovkou. Krásná práce.

Jako lokalitu pro sžití se s noční krajinou vybral Kosa les mezi Včelnou a Kameňákem, posléze oblast Heřmaňska a Vidovska. Ještě teď slyším Eriho dotazy: „Tudy v létě taky jezdíme?“, nebo: „Jo tak tady jsme!“ Prostup terénem byl zkomplikován množstvím popadaných větví následkem nedělní vichřice, vyprošťování zapletených klacků do výpletů kol prodělali téměř všichni. Někteří si dokonce chtěli odvézt domů doslova celý les. Na louce nad Kameňákem zalovil Tuča v baťůžku a vytáhl z něho plechovku zlatavého moku, posléze druhou s mokem tmavým. To bylo najednou radosti. Nakonec i to slíbené zápisné bylo. Znovu krásná práce.

V druhé polovině vyjížďky, na modré nad Vidovem mne to začalo na celopéru hodně bavit. Pěšiny zapadané listím, Tuča přede mnou, pálíme to z kopce a ostatní necháváme za sebou až do chvíle, kdy mi po klacku skrytém pod zmíněnou vrstvou listí sjíždí přední kolo, dostává se do smyku a neovladatelné kolo opouští pěšinu, bohužel i se mnou. Hrana pěšiny končí prudkým hlubokým srázem, trefuji místo mezi stromy, naštěstí. Přední kolo se noří do hloubky, v hlavě mi jede zpomalený film, trefím ten strom v dálce, co si zase zlomím. Šipkou po hlavě s rukama vzad dopadám znovu se štěstím do hluboké vrstvy listí a hlíny. Zastavuji se s nárazem o strom, kolo dopadá přímo na mne. Zvedám se, vzduchem poletuje listí a zvířený prach, čekám kde co začne bolet. V tom přijíždí ostatní a dobírají si mne, že tudy cesta nevede. Hrabu se i s kolem nahoru a vypadá to, že mi nic není. Mně ne, ale kolečko se polámalo, odnesla to patka přehazovačky. Kolo snáším na cestu k Vidovu, kde mi kluci pomáhají sundat řetěz a přehazovačku zavěšenou již jen na lanku, náhradní patku totiž nemám. Tím pro dnešek vyjížďka končí a ostatní mne na střídačku tlačí až do Litvínovic, kde měním kolo a do Čéčovky už jedu za své. Kamarádi díky, do třetice krásná práce.

Čéčovka nás vítá v duchu Halloweenu, nemá to chybu. Debatujeme o pádu, Kosa dodává jako na Rampage, kterou jsem shodou okolností den předem sledoval. Já předvedl bohužel jen pád,ale i tak to byla vydařená akce. Halloweenská fotka na závěr a jede se domů.

Hony.

 

Trasa: 32 km, pravý břeh Vltavy, k Suchomelu, Trägrák, čistička, Hrdějovice, lesem na Těšín, okolo Rosmíka, Babou dolů, modrá do Hosína, na vrchol Račice, zelená k Barborce, zadem k pumptracku, maturita, zámecký park, Švejk a po stezce ke Zdendovi.

Výškové metry: 316 m

Účast: Bivoj, Venca, Majkl, Pavel Tikal, Přema, Ondra, Vítek, Aleš, Kocour, Honza Mareš, Petr Pokorný, Eri, Petr Šikl, Zdeny, Koubič, Víko, Sochy, Míra Doležel, Filip Toul, Větrák, Honza Mikolášek

Pád: Eri (šipka do křoví byla excelentní, škoda, že jsem nestihl natočit vč. zvukové stopy. Takhle přesně to zaduní, když střelíš prase a ono zakopne a převalí se,  ale je dobrej, že šampíčko přežilo. PP)

Defekt: Bivoj, Venca – defekt je VŽDY jezdecká chyba :-)

Trackmaker: Hony

GPS: www.sports-tracker.com

Komentář: Poslední vyjížďka se nesla ve znamení rozřešení pilníkovské záhady. Bivoj? Venca? Musíme si ozkoušet, jak obstojí ve zkouškách z nejpřiléhavějších! Bez jejich vědomí se tedy připravilo pár disciplín a celé družstvo sledovalo jejich umění. Jenže! Na pumptracku mentor disciplíny Vítek až zbytečně moc dlouho pumpoval svým tělem bez šlápnutí a objížděl pumptrack furt dokola – a naši adepti, s váhou pracují výrazně hůře než Vítek, neobjeli bez šlápnutí ani jedno kolo, přičemž Václav netrefil ani cestu :-) (jednu ztratil, druhou rozbil…) Na druhé disciplíně (výjezd na bajkerskou maturitu pod hlubockým zámkem) se splnilo nejen mé očekávání, oba i bez alespoň naděje na úspěšný atak skončili v plus mínus stejném místě. V poslední disciplíně: rychlosti lepení píchlé duše (chudák Aleš se šídlem se nechal nějakým škodolibci NAVÉST a pak už jen s černým svědomím koukal do země) padl důkaz (toho že oni jsou ti praví) nejpádnější. Jeden (Bivoj) začal lemtat pivo se slovy: „Peťo někdo ti píchnul to kolo co jsi mi půjčil za moje nefukční“ a Venouš si šel místo lepení dovnitř do hospody zatelefonovat (bůhví proč, asi postěžovat na osud, muhehe). Tak jsme si za žvýkání klobás a popíjení šampíčka (moc hezké rozloučení s tvým kralováním, Eri!) řekli, že pravého krále máme skutečně z dobrého chovu a pilníkem se stali oba šikulové. Koneckonců je to přeci jen pořád statistická disciplína ;-) Takže hoši, příští rok nám nedělejte žádnou ostudu, jste pevní jako skály a Vaši stoprocentní vytrvalost nezmarská srdce od bahna oceňují tím nejvyšším stupněm!

 

O.

 

P.s. Příběh výše v lehce pohádkovém hávu převyprávěný (vyprávějí se přeci jen hezké pohádky, ne?) v nás nechal tak hluboké stopy, že se u Nezmara začalo řádit. Ani obložené mísy od chlapců z nejpilnějších (dík!) žaludek neochránil a smršti piv, šampíček a slivovicí nejednoho Nezmara polili (nejen při pití z podstavce Svatého grálu – podstavec pilníkovské ceny zřetelně netěsnil), vysvlékli, rozhulákali, poslali na chodník, paměť vymazali, i druhou bundu na sebe navěsili (tzn. někdo musel bez bundy), ba i zub vyrazili a nožku pochroumali. Joj.

 

Požádal jsem Bivoje aby závěrečnou vyjížďku vykreslil z jeho pohledu, tak tady to je:

 

Závěrečná,

nadešlo poslední výjezdní úterý sezóny 2017, která byla více než vydařená, slunečná a vůbec super, byť na hodnocení a bilancování bude ještě dostatek času a prostory v nastávajícím čase, aby vše vyvrcholilo na Dokolné.

Nicméně stále zůstávala jedna palčivá otázka nezodpovězena, jeden problém nevyřešen. Téma, které poslední měsíc bylo součástí každé hospodské nezmarské debaty, a to, kdo bude zatrsakr Pilníkem. Letos to totiž vypadalo, že polovina Nezmarů nemá na starosti nic jiného, než obrážet úterní vyjížďky. V jedné diskuzi to vyjádřil celkem přesně Aleš, když pravil, že tito blázni dávno obětovali rodinu a teď tomu podřizují práci a zdraví. Nakonec zdraví neobětoval Ondra L., což sice snížilo konkurenci, nicméně problém nevyřešilo, neboť v poslední úterek před startem stále zůstávali dva adepti, a to Venca a Bivoj.

Ostatní Nezmaři neměli ani kousek soucitu a jejich opakované tvrzení, že Pilník může být jen jeden a ostatně vždy tomu tak bylo, nedávalo dvěma namotivovaným pilnickým adeptům chvíli klidu. Z tohoto důvodu nebylo možné nastoupit na závěrečnou vyjížďku v náladě rovnajícímu se držiteli žlutého dresu na Tour de France, který se jen těší na veselé pochlastávání šampaňského a dovednostní disciplínu v podobě sprintu na Champs-Élysées v Paříží přenechává jiným.

Ostatně napětí do souboje vnesl Bivoj ještě tím, že se v požadovaný čas na start nedostavil, nicméně Venca projevil fair play jednání, když čekal, zatímco Hony povzbuzoval Bivoje na jeho časovce na start do vysílačky, resp. telefonu.

Cestou přes Hrdějovice kolem Ortů napětí a nervozitu mezi adepty udržovaly spolehlivě hlášky Nezmarů v podobě, nebudou to lehké úkoly, do teď to Alešák připravoval a korunu tomu nasadil Ondra L. prohlášením: chlapci, bude to ještě větší pítchovina, než si dovedete představit. Takto jsme víceméně všichni došlapali v družném rozhovoru do Hosína, na jehož kostel právě dopadaly zapadající paprsky slunce. Zde jsme se opět zformovali, vyslechli něco o historii kostela a vydali se na výhled z vršíčku nad Hosínem na Hlubokou. Malebnou atmosféru dokresloval i rozhovor dvou pilných adeptů na téma pracovní a rodinné poměry, kdy Venca Bivojovi doporučoval pohlaví dalších dětí. Při sjezdu na Hlubokou Venca suše odtušil, bude pumptrack, uvidíš. A pumptrack skutečně byl. Snad nervozita či rozpaky nad dlouho tušenou soutěží u Venci a Bivoje způsobily, že si většina mužstva pomyslela, že větší balvany mezi svými řadami nemají. Následný příjezd pod Hlubokou nemohl znamenat nic jiného, než další dovednostní souboj v podobě očekávaného výjezd Maturity. Zde nemohlo být pochyb o Vencově kvalitním dieselu a byť Bivoj v závěru bojoval, vyjet to na mokru prostě nešlo.

Rozbor stávajících výsledků dostalo oba na konec pelotonu, čehož při výjezdu nahoru na hlubockou vodárnu lstivě využili a pod záminkou „dost bylo soutěžení a u Nezmara je pohoštění“ pláchli na cyklostezku a nebýt Honyho důrazného telefonátu, snad by k Nezmarovi i dojeli. Takto se poslušně vrátili, za což jim za odměnu Aleš oběma píchl zadní kolo s úkolem, že kdo dříve vymění duši a vyexuje pivo, což jsou nezbytné předpoklady dobrého Nezmara, je vítěz.

To už ale bylo na pilníky moc, odložili/odhodili kola a šli si vypít pivo dovnitř hospody. Vytáhnout je musel až Eri příslibem šampaňského a sýrů s klobáskami. Mančaft ocenil, že byly k dispozici nejen kelímky, ale i dvě lahve šampaňské, což předznamenalo dění příští, a hospodské pivo. Následující soumrak a chlad však překvapivě přiměl část mužstva vyrazit směr domovská hospoda, zatímco Pilníci smutně koukali na svá prázdná kola. Venca v záchvatu trudomyslnosti si dal další pivo a pravil, že dorazí raději taxálem, zatímco Bivoj se jal lepit duši, aby dokázal, že tuto technicky náročnou dovednost zvládá. Avšak odborně složenou komisi nepřesvědčil, a proto tato svými radami a pomocí jala se ukázat, jak se správně lepí zadní kolo. Pravda, účastnili se ti nejlepší, nejpovolanější z nejpovolanějších, rady to byly tak odborné, že se jimi odborníci vzájemně překvapovali, nicméně přestože po panáčkovi na zahřátí byla elegantně nasazeno kolo, Bivojovo zadní kolo nyní stojící v jeho předsíni je beznadějně prázdné a je u něj možné vidět Bivoje kroutícího hlavou řka, kde udělali soudruzi chybu?

Pro tu chvíli však oprava umožnila vyrazit vstříc dalším dobrodružstvím k Nezmarovi. Tedy až na Vencu, který vytrvale tvrdil, že jede taxíkem. Po příjezdu mělo již všechno rychlý spád, pivo, panáky, šampaňské z podstavce, vyvolávání Pilníků, chválení se, objímání se (to již všechno za Vencovi přítomnosti), šampaňské se slivovicí z podstavce Pilníka a vůbec veskrze dobrá zábava, z které si lze vybavit jen pár výjevů a i o těch se v lepší společnosti nemluví. Tedy báječná Závěrečná!

 

Bivoj

 

NOC: Závěrečné okénko citátů věnuji všem, kdo se podílí na Nezmaří věci! 

„Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“ Antoine de Saint-Exupéry

videa:

bivoj pumptrack

venca pumptrack

bivoj maturita

venca maturita

Trasa: 27 km, po pravém břehu Vltav, Plzeňskou na Čínu, okolo depa za hřbitov, Nemaničák, Čertík, Úsilné, přes Kyselou vodu, pod dálnicí ke střelnici, po poli do Libniče, motanice kolem potoka Dobrá voda, Na Haldách, přes čtyřproudovku, Hůrský rybník, strouhou pod Babou, sjezd pod lomem k Jarvalu, výjezd za hrází, Děkanský dvůr, okolo Ameriky a Kačera přímo na kachnu do Lucie.

Výškové metry: 420 m

Účast: Venca, Bivoj, Majkl, Pavel Tikal, Přema, Vítek, Aleš, Kocour, Honza Mareš, Petr Pokorný, Tonda, Eri, Petr Šikl, Kory, Zdeny, Vláďa, Koubič, Víko, Stanley, Sochy, Duby, Vráťa, Vláďa Řehoř, Petr Podhola, Míra Doležel, Banán, Honza Mikolášek, Sudí, Milan Javůrek, Jarun, Petr Novotný, František Kubík a čestně Větrák.

Pád: Vláďa Řehoř, Milan Javůrek

Defekt: nikdo

Trackmaker: Šiklín

GPS: www.sports-tracker.com

Komentář: Supr počasí si mělo udělat další statistický zápis o suchém úterý a baboletní vyjížďka zalitá sluncem zamotat kdejakou hlavičku. To ještě víc pojistil Peťa Šikl, který všechny kachnychtivé (a že jich bylo!) tak motal, až se málem ztratil jeden z kandidátů na Pilníka. Naštěstí (nejméně pro něj) vše dobře dopadlo a dojel s ostatními do pohostinného zařízení jménem Lucie. Pravda je, že jedna kachna chyběla, ale že by zrovna jemu někdo kachnu v předtuše odhlásil? Nebo sežral? V hospodě se dále vedlo spousta řečí, vzali jsme to od agenta Bureše přes kandidáta vzhledu exotického cizince, který nás hodlá chránit před exotickými cizinci, probrali jsme Silvestr (asi bude nějaký extrareport), hledali jsme významy výrazu kachna (našlo se jich asi 5), dozvěděli se, že na Dubaji (ne na Dunaji) mají právě nyní Oktoberfest a že případné drobné odchylky od normy některých z nás jsou prd proti (české) paní, která byla schopna provozovat sex pouze s rodově čistými Švédy, navíc narozenými výhradně za polárním kruhem. Typově by tomu z nás údajně nejvíc odpovídal Aleš, ale to by musel mít rozevlátou vikingskou blond hřívu. A to nemá.

Petr

video1

video2

video3

NOC (spíše hláška než citát): „Kachny, kachny, kachny,…“ Zdeněk Srstka ve filmu Rozpuštěný a vypuštěný

 

Trasa: 29 km, podél Vltavy na Meťák, Boršov, Samoty, lesem nad Pilota, Zahořice, pod Vrábče, sjezd na zelenou, tři brody nahoru k rybníku, Uhlířská stráň až k vyhlídce nad Dívčí kámen, zpět do Vrábče zastávka.

Výškové metry: ??? m

Účast: Venca, Bivoj, Majkl, Pavel Tíkal, Přema, Aleš,  Kocour, Hony, Petr Pokorný,  Tonda, Petr Šikl, Kory, Víčko, Stanley, Koubič, Duby, Vráťa Plíhal, Míra Dvořák, Míra Doležal, Banán

Pád: nikdo

Defekt: nikdo

Trackmaker: Majkl

GPS: www.sports-tracker.com

Komentář: Úterý, blíží se půl pátá a na Viberu to začíná žít.

 

Vítek: Z víkendových vyjížděk jsem si (krom spousty krásných zážitků) přivezl bolavá zádíčka a jelikož mi o nic nejde, tak se dnes budu léčit, užijte si vyjížďku, zdar V.

Ondra: Hoši, hoši, angína, ATB a 39°C ukončili velice bolestně můj letošní boj o pilníka. Ostatním 100% hochům přeji hlavně zdraví. O. P.s. Do pi…

Aleš: Ondro, hlavně zdraví.

Petr: Tak tady už může pilníka ovlivnit leda nějaká rašple.

Bivoj: Kuva, sedím na telefonu s generální ředitelkou a máme telemost, jestli to nestihnu, tak se z toho po… .

Petr: Vždyť to říkám!

Bivoj: Kuva, tahám telefon ze zásuvky.

Petr: Taky na mne počkejte.

Aleš: Jedu. (16:32)

Hony: Napište kudy, nestíhám to dřív jak v 16:40. (16:33)

Petr: Vyjíždím od baráku. 16:35)

Majkl: Boršov čekáme. (16:37)

Eri: Já nakonec nestíhám …

 

To nám to tedy pěkně začíná. Dle dohody se setkáváme v Boršově a pod Majklovo taktovkou se  zanedlouho noříme do lesa. Tedy alespoň ti, jimž zdraví přálo, jen zaměstnavatel je zdržoval od úterních povinností. Upřímně bych chtěl politovat Ondru, je to opravdu smůla jak pro něj, tak pro nás. Takhle nám pokazit závěrečný trojboj o pilníka. Jak se zdá, bude to letos boj do samého závěru.

Vyjížďka v poklidu ubíhá a zanedlouho je před námi lesní strouha kterou čistě zdolává Banán, triálový tréning nese své ovoce. Další technickou pasáží je sjezd na zelenou pod tři brody, zde již předvádí své technické dovednosti více odvážlivců. Kýžený cíl naší cesty je před námi, kocháme se vyhlídkou na Dívčí kámen a pořizujeme společné foto. Obracíme to směr hospoda ve Vrábči, kde holdujeme obžerství až do příjezdu vlaku.

Závěr patří Eskalátor gangu a posezení nad závěrečným kroužkem ve Vatíku. Video zde.

Hony

 

Příště kachna pánové.

 

Ondro, příležitostí pro získání pilníka bude ještě spousta. Tahle noc je pro tebe.

NOC: „Všechno bude na konci v pořádku. Pokud to není v pořádku, pak ještě není konec.“ (John Lennon)

 

Trasa: 40 km, Švábák, motačka v lese okolo Hada, Vrbenské rybníky, Dasný, kolem rozvodny k  Bezdrevu, Eriho stezka, pod Vondrov, kolem Bezdreva, Munice, hranou lesa k oboře, Myslivna, pěšinou nad Vltavou k zámecké zahradě, maturita dolů, pravý břeh Vltavy až ke Zdendovi.

Výškové metry: 404 m

Účast: Ondra, Venca, Pavel Tíkal, Přema, Bivoj, Majkl, Petr Šikl, Víťa, Zdenál, Hony, Eri, Víčko, Toník, Koubič, Duby, Kocour, Víťa Kořínek, Stanley, Sochy,

Pád: nikdo

Defekt: nikdo

Trackmaker: Erotokritos

GPS: www.sports-tracker.com

Komentář: Hrozba dešťových srážek nás přiměla zvolit ústupovou variantu a motat se v blízkosti komína, namísto zdolávání nových sjezdařských tratí v úbočí masivu Kluka nalezené Bivojem a Zdenym. Už nyní je jasné, že tuhle parádičku si užijeme až napřesrok. Pro dnešek byla důvěra svěřena Erimu, který se v traserství vypiloval k Ondrovu obrazu, samosebou jak jinak než pod jeho osobním vedením. Poklidný průběh etapy lehce narušilo čekání na ztraceného Bivoje. Navádění po telefonu se díky Bivojově neznalosti lokality, za humny, nesetkalo s kýženým výsledkem. Návrat ztraceného syna nastal až v Municích. Následoval set Hlubockých klasik, během nichž nedošlo k žádným kolizím, defektům, ani ztrátám. Blížící se tma nás spolehlivě nasměrovala po pravém břehu Vltavy ke Zdendovi, kde jsme diskutovali o blížícím se výjezdním zasedání.

Hony

NOC: „Cestu buď najdu, nebo udělám.“ Hannibal

Počínaje dneškem, 3.10. 2017, je start úterních vyjížděk posunut na 16.30. Tak jak kdysi již otcové zakladatelé stanovili :-)

 

O.

 

Trasa: 29 km, lávka, Sucháč, Dobrá Voda-hřbitov, Dubičák, Hlincovka, Lustenek, Rudolfov a kolem Škodovky domu (GPS záznam napoví víc ;-) )

Výškové metry: 405 m

Účast: Ondra, Venca, Pavel Tíkal, Přema, Bivoj, Majkl, Aleš, Petr P., Petr Šikl, Víťa, Zdenál, Hony, Eri, Víčko, Toník, Koubič, Duby, Míra Doležal, Kory, Vláďa, Honza Ludvík

Pád: Eri 2x, Majkl, Hony, Vláďa, Petr P.

Defekt: nikdo

Trackmaker: Peťa Š.

GPS: http://www.sports-tracker.com/workout/honymari/59ca8a42205b9b18959bca39

GPS: https://mapy.cz/s/256H3

Komentář: Na startu proběhla strkanice o trackmakera, neb si Bivoj se Zdenálem, myslíc na kamarády, připravili překvapení v podobě nově objevených trailíků na Kluku. To ale narazili na tvrdé jádro konzervativců a vyrazilo se vstříc motanici v kopcích kolem Hlincovky, což patří k ultraklasice našeho bike podzimu. Dodávám, že tuhle vyjížďku mám moc rád. Prověrka zdatnosti, zručnosti a orientace v terénu dopadla podle očekávání-celkem dost se vedlo, padalo a ztrácelo :-) Pěkný příklad za všechny-po divokém sjezdu dolu k potoku následuje úzká lávka, na kterou si ne každý troufne. Jeden nejmenovaný jezdec, aby nespadl, zvolil bezpečnější přejezd brodem. Za brodem je ale protisvah, na kterém spadl :-) Já si tedy poctivě píšu taky jeden pád, i když to vlastně pád nebyl, protože mi kdosi zastoupil při výjezdu do svahu cestu a v nulové rychlosti jsem se opřel rukou o toho času už ležící Alešovo kolo, resp. dráty jeho kola-takže dokonce ani lokýtek nebyl! ;-) Zprávy o některých ztracených a padlých přicházely zprostředkovaně, myslím, že by to byla pěkná fotka z termovize, jak na jedné straně kopce jede vláček bajkerů nahoru, kolmo po vrstevnici jiný, pod lesem čeká třetí a v údolíčku leží kdosi po pádu. Bohužel ale takovou fotku nemám, mám jen fotku od Nezmara, kde jsem si chtěl udělat aspoň společné selfie se Zdenym. Vlezly nám ale do záběru nějaké cizí holky… No, tak jim věnujeme aspoň NOC – ono se ostatně hodí i na nás cyklisty ;-)

NOC: Jediný komu můžete stoprocentně věřit, že bude stát vždy za vámi, je váš vlastní zadek