Srpen 2019
Po Út St Čt So Ne
« Čvc    
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031  

Archive for the ‘Etapy 2019’ Category

Trasa: ?? km, 

Výškové metry: ?? m

Účast: Vítek S., Přema, Pavel Tíkal, Petr Pokorný, Koubič, Míra Doležel, Sochy, Ondra L., Hony, Venca Kruťák a nejspíš i další, k psaní reportu jsme byl vyzván zpětně, tak ani nevím kolik nás bylo

Pád: Koubič

Defekt: Koubič

Trackmaker: Ondra L.

GPS: ??

Komentář:  O trasérství byla tentokrát rvačka. Bivoj nenechal nic náhodě a nevadilo mu ani to, že na startu nebude. Při bloudění vinicemi dokonce dopředu napsal a poslal nám report včetně zápisu pádů a defektů! Vzpupně jsme se toho nedrželi a vyrazili směr Borovany.  Ondra měl v plánu projet červenou turistickou značku mezi Borovany a Trhovými Sviny. Dlouhá vyjížďka od začátku zaváněla návratem vláčkem, obzvlášť potom, co Koubič nad Hodějovicema padnul při vedení kola a ještě si při tom rozpáral plášť klackem. Trasér je ale zásadní odpůrce návratů vlakem, takže se snažil dělat všechno proto, aby grupeto dorazlilo domů po ose a v plném počtu:

  • abychom to stíhali, tak jsme svištěli po silnici, úhyb do terénu nebyl možný
  • návrhy na cestu bikovým terénem, který nás zdrží, což vyřešíme vlakem z Borovan nebyly vyslyšeny
  • a to nejhorší: trasa byla zákeřně zvolena tak, aby po cestě zpět nebylo nádraží!

Ale ani to vše nepomohlo a v Trhových Svinech se trasérství rozštěpilo. Červená byla skutečně excelentní, mokrým kořenům jsme už odvykli – já tedy určitě, takže chvíli trvalo, než jsem se rozpomněl co dělat, když přední kolo mizí v mlází a tělo pokračuje stále vpřed. Části bikerů bylo líto, že terén skončil a teď už bude zas jen úprk, aby se dojelo za světla. Později jsme si ověřili, že tvrzení, že je vidět do devíti opravdu nebylo pravdivé – bylo zataženo a ve 20:15 byla v lese tma jak v pytli. Tímto se trasérovi omlouvám za sabotování trasy a ještě k navádění ostatních. Nicméně to bylo super, určitě bych to udělal znovu a nejspíš to opravdu někdy zase udělám 🙂 . Renegáti obkroužili Sviny a navštívili místní pamětihodnosti – poutní místo Svatá trojice, útulek pro prasátka v nouzi, Buškův Hamr. Dál jsem jeli sjezd po žluté k Březí a odtud přes les k Otěvěku a po modré ke Stropnici. Vyrazilo mi to dech, ale kromě obdivných výkřiků jak je to super příroda, bajk a jak se nám super jede, jsem zaslechl i kde to jsme? Tady sem ještě nebyl! 🙂 Vyjížďku jsme vyšperkovali bývalou zelenou značkou k mostu přes Stropnici pod Borovany a návštěvou restaurace Sýmalka. Výčepák už nás zná, jen byl překvapenej, že už je zase leden. Po podchodové taškařici zakončené výjezdem přes merkurygaráže (eskalátory mimo provoz) jsme skončili před Koníčkem, ale i když zavírají ve 23 hod, tak ve 22:10 už netočí! Nakonec, ani nevím jak, Peťa dokázal, že Rožnovská sekce spolu s ním skončila na pivě v Solnici!!

NO:  teprve s pivem je žízeň krásná

Trasa: 47 km, Vidov, Plav, rechle, Branišovice, Svatý Ján, Chlumská hora, hrad Pořešín, Pořešínec, Pořešín obec, Velešín

Výškové metry: 781 m

Účast: Vítek S., Bivoj, Přema, Pavel Tíkal, Petr Pokorný, Koubič, Míra Doležel, Sochy, Aleš, Eri, Ondra M.

Pád: Pavel Tíkal

Defekt: Eri (asi se zdrclo mlíko v plášti)

Trackmaker: Vítek

GPS: https://mapy.cz/s/3xlhC

Komentář: Interpretace výsledků měření radarových odrazů srážkové činnosti nad ČR vedla k pragmatickému rozhodnutí : na Pořešín!  A byla to skvělá volba. A to i přesto, že nakonec pršelo více severněji, než se zdálo. Mírná úprava obvyklé trasy na „horekopcom“ byla příjemným osvěžením a taky dost možná byla o něco méně bahnitá. Ostatně, déšť a vlhkost posledních dnů nás dost zaskočily. A tak si Eri vystoupil z kola ve Vidově, poté co mu to ujelo na obrubníčku, já měl těžký pád při vedení kola na betoně u Rechlí a ty kořeny, svině klouzavý, trápily všechny celou cestu…Už jsme si úplně odvykli. Vítek navíc hlásil, že se v tom vlhkém vzduchu potí úplně jinak než obvykle, myšleno co do smradu. Pod Pořešínem jsme si ještě vychutnali trailík do Pořešínce, odkud gruppo compacto změnilo původní směr Kaplice-nádraží a silničářskou vložkou napálilo časovku do sportbaru ve Velešíně. V Kaplici totiž nebylo kde utratit peníze, jak hlásil  Eri (předvoj díky defektu). Eri bral rychlík a my jeli dalším vlakem, z něhož jsme vystoupili na zastávce Koháč (zatím dočasně vedena v jízdních řádech pod dost neurčitým pojmem „jižní zastávka“) a zpětně si říkali, proč jsme vlastně na ten Koháč nejeli rychlíkem…pravdou ovšem je, že bychom tím pádem neměli vzpomínku na Barčiny velké modré oči, eskamotérské kousky pána s 3 promile na elektrokoloběžce s téměř vybitou baterkou a zajímavý jev, obvykle vlastní jen nám mužům-ženu, která nezvládne (např. objednat) 2 věci najednou…Ve spojení s povoláním servírky je to dost značný handicap 🙂

Za zmínku ještě stojí, že nejmenovaný člen vyrazil na vyjížďku na ATB, což spustilo debatu, zda braní prášků není nepovolený doping. Případně, jak se asi vypořádává střevo, ve kterém prášky kompletně zničily mikroflóru, s dávkou nefiltrované nepasterizované jedenáctky… Eventuelně, jak dopadne „souboj“, až do tohoto nového ekosystému pošle další dávku ATB 🙂

Pro úplnost dodávám, že podle Nařízení Evropské komise č.6C8YK19/LO o závazném způsobu vedení cyklistických statistik, není pád při vedení kola pádem způsobilým k jeho evidenci.

Do výroční zprávy Českých drah : tentokrát, proti zvyklostem, se nám podařilo nějaké peníze za jízdu utratit a k hospodářskému výsledku ČD přispěli členi spolku celkem částkou 147 Kč v mincích.

P.

NO se oslím můstkem přes placení za dráhu dostává k placení za kamarády. Někteří z toho dostávají i angínu. Což je k pláči. Ale než dětský pláč, radši ještě jedno pivko. Takže veršovánka by mohla být : Kam, kde není pláč? Přeci na Koháč!

Ale my hlavně víme, že ani déšť, ani pláč na (nás) fešáky neplatí! 😉

Co na fešáky neplatí

Trasa: 32 km, Švábák, oběšenec, Třebín, kolem včelínů k vysílači, Kvítkovice, do masivu Kluka, hřebenovka, kolem Vysoké Běty do Malých Chrášťan

Výškové metry: 682 m

Účast: Ondra, Bivoj, Přema, Pavel Tíkal, Zdenál, Petr Pokorný, Venca, Koubič, Majkl, Víťa, Míra Dvořák, Tonda, Vláďa, Sochy, Vláďa Řehoř, Banán, Stanley

Pád: nikdo 

Defekt: Vítek utrhlá patka – zkušeně kolo o patku odlehčil, řetěz o pár dílků zkrátil a po modernu na singlespeedu vyjížďku dokončil!, Petr Pokorný

Trackmaker: Majkl

GPS: https://www.sports-tracker.com/workout/ondejludvk/5d41269b58e2110a92abbbd1

Komentář: Abychom ozvláštnili každodennost padla po čase volba na výjezdní zasedání zn. „Domů s panem Damaškem“. A že volba padla na Malé Chrášťany, ležící v kraji výhradně trasérsky svěřenému Majkovi, vzal si nás do parády. Jako obvykle, masiv Kluka jel po novátorsku, srdcem a jako obvykle to skončilo potláčáním v hustníku (viz NO). A že i Majk férově neskrýval orientační chybu, neměli jsem ani my důvod protáhnout hubu a kola byla tlačena zvesela. Tedy až na mě a chlapce okolo mě, neb jsem si na Sportstrackeru (k Honyho minulé radě) nastavil autostop při rychlosti pod dva kilometry a co čert nechtěl – s akustickým oznámením auto stopu a opětovného rozjezdu. Takže to se zohledněním častosti přepínání mezi módy a zvolenému typu akustického oznámení, prudilo všechny až tak, že mi Banán nabídl, že jeho strýc se zbavuje letitých kukaček, zda-li bych o ně neměl zájem, když mě zvuk hu hů tolik těší. „Proč ta sova tolik houkala, hů a hů a hů.“ Příště vypnu, slibuji. Malé Chrášťany poté, co umřel majitel, přestali vařit vlastní pivo avšak ponechali minipivovarské na vidlákov poměrně dost nadsazené ceny za mě celkem palec dolů, ale vytáhl to pan Damašek poptávající za po každém pouze kilo za dopravu zn. „kdy si vzpomenem a odkud si vzpomenem“. Jak se to tomu chlapovi může vyplatit, to nevím. 🙂 Banánovo výzvy: „Srazte nám prase nebo aspoň srnku, ať máme guláš na dokolnou.“ raději pomíjím v úvahách úplně.

O.

NO: Původně jsem chtěl opět zařadit pouze edukativní okénko na téma hustník, ale odkaz ze slovníku češtiny 2.0 je nakonec i okénkem z oblasti „humor“. Posuďte sami:

 

https://cestina20.cz/slovnik/hustnik/

Trasa: 55 km, čína, kolem Škodovky, Rudolfov, Mrhal, Koníř, Štěpánovice, Dunajovická hora, Slověnický mlýn, Lišov, Locus Perenis, Jivno, trailíky na Babě, Adamov, Škodovka a domů

Výškové metry: 483 m

Účast: Ondra, Bivoj, Přema, Pavel Tíkal, Aleš, Jirka Zibura, Zdenál, Víťa Kořínek, Petr Šikl, Karel K., Petr Pokorný, Venca, Koubič, Majkl, Víťa, Míra Dvořák, Tonda, Vláďa,

Pád: Koubič, Ondra 2x – přefouklá guma způsobila neobvyklé chování v zatáčkách se sypkým povrchem a tak i romanticky poházené šištice borovice poslaly eskamotéra tak napůl k zemi (dotek dlaně). 

Defekt: nikdo

Trackmaker: Ondra

GPS: https://www.sports-tracker.com/workout/ondejludvk/5d3754b4124992f90e9558f6

Komentář: Od doby, kdy se Dunajice vyhlásili koupací destinací a předem se upozorní, že se tam jede, odpadli všechny úšklebky, kterýma byla má milovaná destinace pohříchu (!) častována. Všichni (pokud) jedou, jedou za relaxem, jsou veselí, milí a hraví a nikdy to už neskončí nekoupáním. Letos akorát byl lom poměrně plný lidí, takže jsme sice v hojném počtu naskákali s párkem ven do lomu, avšak nikdo se už neodvážil vylézt na bunkr uprostřed, aby si skočil, či ztropil jinou taškařici. Utvořilo se jen kolečko více než deseti pružných chlapců stojících nedaleko grálu po prsa ve vodě a ne příliš hlasitě trousící tu více, tu méně sexuálně zabarvený vtip či narážku. Nevzbudili jsme však ŽÁDNÉ pohoršení a tak ani otec&matka, kteří vyvedli okoupat svou cca 15 letou dcérečku v růžových plavečkách, nemuseli nijak zasahovat, dokonce tatík dcérečku opakovaně vyzýval k dalšímu skoku z bunku směrem k postávajícímu přišklebujícímu se hloučku, kterému jen voda kryla boží dílo 🙂 V rámci dobré nálady jsme si ještě za všeobecného souhlasu chtěli dát pivko ve Slověnickém mlýně, ale měli zavřeno 🙁 Tak aspoň Vítek S. šperkoval náladu větami alá: „Takhle dobře se mi letos ještě nejelo, to je krása.“ Vítečku mě se také jelo moc hezky.

 

O.

 

NO: Dnes nebude veršovánka ani zamyšlení! Všichni jste si již jistě všimli Venoušova věrného druha který ho dovezl do cíle 1000 mílí, čímž bych chtěl ještě jednou Vendovi jménem Nezmarů pogratulovat k magorskému výkonu (viz hospodská debata, chichi). Souputníkovi říkám dle designu Rainbow warrior a zde je edukativní okénko aby všichni věděli 🙂

https://www.novinky.cz/veda-skoly/historie2/237752-pred-26-lety-klesl-ke-dnu-rainbow-warrior-vlajkova-lod-greenpeace.html

Trasa: 55 km, Vidov, Doudleby, Římov, objezd přehrady po směru hodinových ručiček, Římov, Doudleby, Vidov

Výškové metry: ???

Účast: Ondra, Vítek, Hony, Víťa Kořínek, Aleš, Kory, Bivoj, Petr Pokorný, Venca, Tonda

Pád: asi nikdo

Defekt: Aleš

Trackmaker: Vítek

GPS: bude ??

Komentář: Vyjížďka kolem Římovské přehrady je naše jarní klasika. Je potřeba využít toho, že pěšinky ještě nejsou zarostlé. To jsme bohužel nestihli, a i když se na Startu ozvaly hlasy na toto nebezpečí upozorňující, tak vyslyšeny nebyly. Směle jsme vyrazili a první půlka kolem hradu Velešín k mostu byla super. I sem se bohužel dostala těžba dřeva, ale naštěstí to úchvatný trejlík jen lízlo. Po obrátce už bylo hůř. Zarostlou pěšinku jsme často jen tušili a nezbylo než ukázat bajkerské srdce a statečně se vrhnout do džungle kopřiv a ostružiní. Nohy i ruce jsem měl od kopřiv sešlehané, že mě brněli ještě druhý den, předloktí od ostružin zdrápané, ale hoši, co, stálo to za to! Rány jsme si chladili ve stánku u lávky na pravém břehu Malše. Slibovaný gurmánský zážitek se dostavil zejména v úchvatně rozleženém nakládaném hermelínu, ta horka některým pokrmům i svědčí 🙂

NO: 

Trasa: 62km, Třebín, Dubný, Čakovec, na hřeben Kluka k obrázku, Skalka, Svatováclavský pramen, Chmelná, Lhotka, nahoru do Kletě, paseky U Šimáčků, Chlum, Křemže a červená podél řeky přes Boršov do Šnytu

Výškové metry: 1076m

Účast: Eri,Hony,Přema,Vita S.,Kory,Zdenál,Pavel Tikal,Majkl,Bivoj,Aleš,Peta Šikl,Koubič

Pád: nevím

Defekt: nikdo

Trackmaker: Eri

GPS: bude?

Komentář: Asi nikdo nemohl ode mne očekávat vybrušování tak již téměř dokonalého technického umu Nezmarů či inspirativní dechberoucí loudáni kolem komína,takže jakmile jsem se zmocnil trasérství,vyrazili jsme samozřejmě do kopců.Možná na začátku trošku více šotoliny či asfaltu,což jsem ale po posledním výjezdu směr Poluška poznal,že Nezmarům přeci nevadí,snad aspoň trošku omluvilo „objevení“a moc hezký sjezd kolem samot U Šimáčků.V Křemži došlo k tradičnímu dělení pelotonu,já s Honym a Korym dodržela původní plán a po,aspoň pro mne nikdy se neomrzící  cestě podél řeky po červené dojela do Šnytu.Zbylí real bikers volili cestu přes hospodu ve Vrábči,která se pro některé stala osudným cílem vyjíždky a dorazili hezky vláčkem.Bylo to krásné,je třeba se pochválit 🙂

E.

NO:  „Sláb jenom ten, kdo v sebe ztratil víru, a malý ten, kdo zná jen malý cíl.“

Trasa: 45 km, Malák, Hodějice, Hůrka, Vodlejsák, Trocnov, kolečko kolem bezdomáče, kolem Stropnice, Ostrolovský Újezd, Trocnov zastávka, Zborov, Hodějice a dom

Výškové metry: 562 m

Účast: Ondra, Bivoj, Přema, Pavel Tíkal, Aleš, Kory, Eri, Stanley, Sochy, Jirka Zibura, Zdenál, Tonda, Vláďa,

Pád: Bivoj, 2x Koubič – pobavil hlavně pádem do brůdku pod Zborovem – kdy my budem mít vyjížďku bez ládění 🙂 ?

Defekt: Bivoj – neúspěšný pokus o opravu kufru. Bez jednoho šroubu to prostě nedopadne, tak mě jen poprosil o trasu bez nutnosti často a promptně vycvakávat… Z mého obličeje usoudil na marnost jeho přání 🙂 Aleš – zjistil to sice až v hospodě, při sledování Můz na vodě opravoval, avšak i mojí půjčené duši při pití závěrečného piva došel dech a tak přišel ke slovu taxík…

Triple Gold Club: Bivoj – už tam Zdenál není sám 🙂

Trackmaker: Ondra

GPS: https://www.sports-tracker.com/workout/ondejludvk/5d1ba0140f3e49b42452a3fe

Komentář: Tato vyjížďka byla co do účasti sporá (13 lidí sic!) a tak jsem se odvážil nasadit loudací destinaci, loudací tempo, pohodovou atmosféru a vše za notného přispění ostatních klaplo. Už při prvních kopřivových trasérských chybách či nevhodné trase “po stopách harvestoru“ nepřišla smršť poznámek, při mém opatrném pokusu o otočení trasy s poukazem na padlé stromy před námi mě dokonce hoši vyzvali k pokračování v nastoleném směru, náladu nezkazilo ani dvojí poztrácení se, neb bezdomáčem vychozené stezičky a jízda nazdařbůh neprobádaným krajem si o to prostě říká (SOS telefonáty byly klidné, věcné, krátké a se snadnou domluvou na místě setkání) a vše zakončilo bezbolestné opuštění plánu A i plánu B, neb jsme se prostě moc loudali a tak se za všeobecného přibrukování stanovila taktika nová. Balzám na duši. A Bivoj ač upozorněn na vstup do TGC se nehádal, zda-li ručička ve strouze je pád a zda-li oprava kufru je úplně defekt. Klasse gemacht, tolle parade!

O.

P.s. Hospoda byla pro mě velmi příjemné překvapení a v letních dnech se na rohovou (bezejmennou?) zahrádku mezi Malákem a Velkasem zase velmi rád kouknu – 4 druhy točeného piva, točený Birell pomelo, lidové ceny jídla, milá obsluha. Zbývá snad jen dokresit, že jsme sem zavítali po klasické „Nezmarské hlasovačce“ (pomalu se z toho stane termínus technicus): hlasovalo se mezi Koháčem a Družstevním domem, avšak jak dopadlo hlasování bylo již tradičně jedno, neb nejen že u několika členů došlo ke změně preferencí asi tak deset minut potom co hlasovali, ale jak již víme – realizace výsledku hlasování více jak 2 minuty po hlasování znamená, že vyhraje varianta která nebyla v hlasovací nabídce 🙂 Já pod vlivem nové strategie jsem nehlasoval a jen se bavil.

NO: K mé nové strategii mě dovedlo gruzínské přísloví:

 

„Modli se k Bohu – a sám plav k břehu.“

Trasa: 42 km, Březí, Hvízdalka, po modré do Štěkří, Černice, po červené do Mirkovic, Malčic, Věžovatýách Plání, Poluška vrchol, cestou necestou sjezd z Polušky na statek Krakovice, přes pole do Bujanova

Výškové metry: 861 m

Účast: Ondra, Bivoj, Přema, Pavel Tíkal, Vítek, Aleš, Víťa Kořínek, Petr Pokorný, Majkl, Kory, Eri, Přema, Petr Šikl, Stanley, Sochy, Míra Dvořák

Pád: nikdo

Defekt: nikdo

Trackmaker: těžko říct, asi Vítek, nebo částečně Peťa Šikl…

GPS: https://www.sports-tracker.com/workout/ondejludvk/5d126247d85e39a8d55f72c5

Komentář: Vyjížďka do Bujanova je prostě magická. Myslím, že je všeobecně přitažlivá a dokáže okouzlit až tolik, že člověk předem zapomene, jak moc velká vedra panují a rozum se probudí až těšně před startem vyjížďky, provázený nezmarským „viber trollingem“ za koupálko. Naštěstí/naneštěstí je však jídlo v hospodě zamluveno a tak se do opozice k rozumu na stranu srdce přidá i zodpovědnost a jede se. A klasicky jako vždy na této vyjížďce dojde k atomizaci mužstva, telefonátům a jízdě na Polušce nazdařbůh 😉 A i ony vedra si nakonec řekly své a Bivoj svým CTS okýnkem vyjížďku vyšperkoval – minimálně Majkovi, který hbitým podáním nápoje, sousta, konejšivého slova dokázal svou empatii a celkovou tělesnou slabost pomohl Bivojovi překonat! Tak to má být.

O.

P.s. Úsek Mirkovice – Věžovaté Pláně je jeden z topů Nezmarských úterků!

NO:

Velké, širé, rodné lány,
jak jste krásny na vše strany,
od souvratě ku souvrati
jak vás dnes to slunko zlatí!