Duben 2019
Po Út St Čt So Ne
« Bře    
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
2930  

Author Archive

Trasa: 43 km, Švábák, Třebín, Kaliště, Hradce, Slavče, okolo Kluka, Bohouškovice, Clumečská hora, Chlum, Křemežské louky, po Babské na Kleť, časovkou dolů do Krumlova, Slepá Kolej, kavárna Kotva. Druhá skupina u pionýráku přešla k návratovému módu do ČB, nakonec s cílem u Bursonů?!

Výškové metry: ?

Účast: Pavel Kosař, Pavel Tikal, Míra Doležel, Honza Mareš, Venca Krutina, Petr Podhola, Stanley

Vyjížďku nedokončil: Stanley (do Hradců ve skupině, pak sólo Chlumečský vrch, Křemže, Holubov, domů)

Pád: nikdo

Defekt: nikdo

Trackmaker: Pavel Kosař

GPS: https: www.sports-tracker.com

Komentář:  Nevím přesně proč, ale začínám čím dál víc tíhnout k jakýmsi pravidelnostem, tradicím. Jednou z nich je kupříkladu alespoň jednou za sezónu zdolat Kleť. Vůbec nechápu, proč na ni v noci nikdo nechce jezdit? Takový krásný kopec to je a navíc když k němu vede cesta přes Kluka, Clumečský vrch a Křemežské louky. „Smích“ Je to samosebou z mé strany popichování ostatních, vím, že je to dlouhé a stihnout poslední vlak v Českém Krumlově není žádnou srandou, pokud se cestou přihodí nějaká neočekávaná situace. To by pak znamenalo, jet po ose až do Budějovic!!! Noční ježdění není omezeno západem slunce, ale dobou výdrže baterie, která je u každého přítomného bikera jinak dlouhá a navíc nám tyto hodnoty nejsou zcela přesně známy. Ano, částečně hraje roli i fyzická zdatnost, ale to kompenzujeme, každý po svém. Ti zdatnější se utaví  den předem, například výběhem na Dubičák, nebo dorazí na start již s dvaceti ujetými kilometry. Skupina je pak hezky vyklidněná a jede celkem kompaktně. Podmáčené Křemežské louky však dokáží zcela zamíchat kartami, stejně tak jako vidina vrcholu Kleti. Může se pak přihodit, že se skupina ochuzená o Satnleyho ještě rozdělí, na ty co mají v hlavách vypálené slovo Kleť a na ty co táhne vidina půllitru piva. Hledání útulného výčepu však bývá poslední dobou přetěžký úkol, leckdy odsoudí k nedobrovolnému návratu po ose až samotným hranicím rodné hroudy. Vrcholová skupina míří vzhůru mrazivou jasnou nocí, kochajíc se výhledy do míst, kudy ostatní míří k domovu aniž by to tušila. Nedělní vichřice strhla pár stromů, leží přes cestu a zpomalují stoupání. Ukazuje se, že věk není to co ovlivňuje bikerovo výkonnost, je to poctivý trénink a toho má Venda víc než dost. V nevyřčeném závodu do vrchu s přehledem vítězí! Jako odměna přichází třináctikilometrový sjezd do Krumlova, nebo je to trest pro poraženého? Do hospody u nádraží se nacpeme i s koly a objednáváme čaj, rum, pivo. Letmý pohled na hodiny uprostřed hospody vede ke změně objednávky. Čaj, rum rušíme, jen malé pivo a rovnou zaplatíme. Exujeme jej sice v sedě, ale ihned vstáváme, bereme kola a řítíme se na perón, kde již stojí vlak. K Bursonům je to z Jižní zastávky daleko, míříme do kavárny v Kotvě, což se ukazuje jako vynikající volba. Slečna za barem je oproti minulému týdnu vstřícná a patří jí náš obdiv a obrovské díky. I přes odraženou pípu a vyčištěný kávovar, plní naši objednávku, dá si s tím tu práci, jen pro nás a dva další zákazníky, kteří se s námi dávají do řeči. Tedy dámská polovina se psem, kterého bych málem opomenul. Půl hodiny po zavírací době, zhasíná světlo a všichni míříme ke svým domovům.

Hony

Trasa: 36 km, kolem Vltavy na Maťák, Boršov, červená kolem řeky přes Dívčák, Plešovice, Zlatou Korunu, Černice k Jílkovu Mlýnu, nekonečnou lesní cestou do Markvartic.

Výškové metry: ?

Účast: Pavel Kosař, Pavel Tikal, Míra Doležel, Petr Šikl, Honza Mareš, Stanley

Vyjížďku nedokončil: 

Pád: Honza Mareš – pokus o skok do Vltavy

Defekt: nikdo

Trackmaker: Pavel Kosař

GPS: https: www.sports-tracker.com

Komentář:  Pomalu se blíží konec zimní sezóny a statistika praví, že prozatím pouze jedna z vyjížděk byla zakončena oblíbeným návratem vlakem. I přes neúčast otce myšlenky a obav některých z možného deště, to co se před týdnem v klubovně upeklo, to se také do drobečku snědlo. Stanley si do své GPS nahrál z Matrixu data a v půl páté nás Kosa připojil! Červená kolem Vltavy nás vedla téměř bezchybně až k Jílkovu Mlýnu. Tedy až na pár „déjà vu“, chyb v Matrixu v podobě mého pokusu o skok ze srázu do Vltavy, který byl naštěstí zastaven hbitým zachycením se náletového porostu. Téměř se tak nejednalo o pád, první kontakt se zemí o několik metrů pod pěšinou obstaraly opět nohy, jedna ruka stále pevně svírala řídítka a druhá se křečovitě držela do luku ohnutého stromku. K zápisu pádu ale nakonec došlo, mohlo to dopadnout mnohem hůře, k vodě s vyčuhujícími kameny nebylo v tu chvíli daleko. Před vyjížďkou i cestou došlo na lazení Mírovo, při pondělním tréninku nabořené přehazovačky. Nad keltským oppidem u Třísova bylo možné zaslechnout podivné hřmění, jehož původ nám zůstal utajen. Zato praskot Mírovo přehazovačky byl naprosto neomylně rozpoznatelný v každém dalším stoupání. Za Jílkovým Mlýnem následoval průjezd nekonečnou lesní cestou a znovu chyba v Matrixu! Chybné zabočení do prudkého kopce, které se stalo osudným pro Peťovo ořech. Hlasité zapraskání a Peťa šel z kola ven, přesněji šlapal již jen na prázdno bez záběru. Do čela byl vyslán Stanley s GPS kouzelnou skříňkou a hned na dalším rozcestí další chyba v Matrixu, levá to opravdu nebyla. Les konečně skončil a silně rozstřelená skupina dorazila k potemnělé hospodě U Kapra. Pavel otvírá dveře a hospodský s moravským přízvukem hlásí, že má již hodinu zavřeno!!! Naštěstí hospodského zdržují čtyři štamgasti a jeho bodré moravské srdce vzalo nakonec na milost i nás. Uf!!! Z partičky uvnitř hospody i  z hospodského se vyklubali přátelští borci. Egenberg „normální“ i „živý“ tekli proudem a k chuti přišel po domácku naložený sýr. Petka „živého“ se ve vlaku nezastavila, sotva jeden dopil, už tu byla znovu. Cesta z Velešína je krátká, nádražní schody jsou tu co by dup a petka by v ruce jen překážela. Eskalátor gang znovu žije, míříme již jen ve třech do Šnitu, kde nás nechtějí, směřujeme tedy dál Lidickou až k restauraci Honner. Zde potkáváme Ondru Míku a dáváme si závěrečné pivo.

Hony

Trasa: 23 km, U Špačků, Hodějovice, Srubec, Švajce, Dobrá voda, Dubičák, U Podkovy

Výškové metry: ?

Účast: Petr Šikl, Vítek Sirotek, Pavel Tikal, Honza Mareš, Míra Doležel, Petr Podhola

Vyjížďku nedokončil: Zub (Michal Zoubek), na Steak dorazil Banán

Pád: Vítek Sirotek, Pavel Tikal, Honza Mareš, Míra Doležel, Petr Podhola

Defekt: nikdo

Trackmaker: Petr Šikl

GPS:  www.sports-tracker.com

Komentář:  O víkendu padaly 30 let staré teplotní rekordy - tohle počasí jsme si užili na běžkovém přechodu Šumavy.  V neděli bylo v ČB dokonce 17°C. Na vyjížďku se sice trochu ochladilo, ale začátek byl i tak letní – teplo okolo 9°C a světlo. Letní idyla skončila, jakmile jsme vjeli do terénu. Tam to bylo samé bahno a zbytky sněhu. Dost zábavy nám připravili lesáci – pěšinku kolem Hodějovického potoka jsme ve vykáceném lese několikrát ztratili a z lesa se vymotali jen tak ňák instinktivně. Kácelo se taky nad Švajcema, cesta připomínala spíš cyklokros. Ještě víc zábavy nám připravil tmavý led. Udupaný sníh, několikrát roztátý a zmrzlý, se na hlíně a trávě za plusových teplot proměnil v dokonale kluzký mokrý led. Ten navíc není skoro k rozpoznání. S jistotou ho člověk odhalí bohužel většinou pozdě, často až když ho začne zábst na lokti, kolenu, zádech nebo zadku. Některé pěšinky se nedali vyjet, některé ani vyjít a některé ani sejít. Přechod Dobrovodského potoka nad Švajcema byl neopakovatelným zážitkem. Prudký svah k potoku Peťan sjel, palouček pokrytý ledem přesvištěl bez ztráty rovnováhy a zastavil se až u potoka. Nechápu jak se mu to povedlo. Na tom ledu se nedalo ani stát. Napodobit se ho pokusil Petr Podhola a odvážně tam vjel za ním. Kolo se mu ale podsmeklo a skončil na boku. Já to raději vedl a ani to nebylo jednoduché. Za sebou jsem slyšel ránu a drnčení drátů, ohlédnu se a Míra leží taky – pád při vedení kola. Hony s Pavlem to pro jistotu vzali po druhé straně potůčku, ale ani to nebyla výhra. Terén tam byl prudší, takže si mohli vybrat jen to, jestli se při pádu budou kola držet dál, nebo ho odhodí a upadnou bez něj. Pavel si dal dokonce tobogán, myslím, že tak 4 až 5 metrů po zadku ujel. Dole jsme se dohodli, že celé toto počínání započítáme do statistiky jako jeden pád, rozpočítat by to asi nešlo. Ještě jsme si užili vyhlídku z Dubičáku za svitu úplňku a pak drandili zpátky. Nejvíc zábavy nám nakonec připravil Stenly a stejkový večer v hospodě U podkovy. Nabídka byla stylová, vezmu lístek do rukou a čtu: pupek, slabina, … váleček. Velkoryse jsme tuto narážku přešli a užili si výborné stejky, pivko a na závěr něco ostřejšího na trávení.

V.S.

 

PÉŤA VYUĆUJE

§Trasa:  32 km, pravý břeh Vltavy, Voříškárna, Budvar, kolem tratě do Hrdějovic, Borecká rokle, Orty, Baba, Hosín, vrchol Račice 508 m.n.m., nad Barborku, Zámostí, kolem Vltavy k pumptracku, maturita, zámecký park, sjezd na náměstí, stezka na levém břehu Vltavy, lapálie na Plzeňské, na Mariánské do Srdcovky.

Výškové metry: …..

Účast: Honza Mareš, Venca Krutina, Pavel Tíkal, Banán, Vítek Sirotek, Míra Doležel, Petr Pokorný, Bivoj

Vyjížďku nedokončil: nikdo

Pád: Bivoj

Defekt: nikdo

Trackmaker: Honza Mareš

GPS: www.sports-tracker.com

Komentář: Není úplně tradiční psát report z vánoční vyjížďky na jaře po závěrečné vyjížďce! Na druhou stranu lepší pozdě, než nikdy! Víc bych to nerozmazával!

Je vždy moc fajn sejít se s přáteli! Navíc v čase Prvního vánočního svátku to má svou výjimečnou váhu. Utrhnout se od nejbližších, věnovat pár hodin drahocenného času své srdcovce! Velké srdce však musejí mít především Ti nejbližší kolem nás, aby nám toto setkání umožnili.

Mám-li trasovat, mojí srdcovkou jsou Hrdějovice a okolí, má rodná hrouda, místo kde znám téměř každý kámen. Je radost projíždět místy, kde jsem prožil nádherné chvíle svého života, ten pocit je výjimečný. S každým ujetým metrem mi běží před očima černobílý film zážitků o které bych se chtěl nejraději podělit s ostatními.

Na vršku Hosína se otvírá výhled na třpytící se město, jako by jej zalily hvězdy které máme nad hlavou. Chladnou nocí sjíždíme kolem Barborky do Zámostí, brázdíme pumptrack a míříme složit vánoční maturitní zkoušku. Odměnou nám je zámek ze zlata a stříbrná zimní zahrada. Z pohádky vede klikatá cesta, kolem patníků, šerem města. Bivoj opilý vší tou krásou nástrah nedbá! Patník ho posílá k zemi! Kluci z Brna jsou zřejmě z ocele, a to lepší než tenhle patník, který je až do dneška ohnutý. Dalo by se říct, že od teď může Bivoj s Jeníkem slavit druhé narozeniny a vzpomínat na pořádně naklepanou šunku. Je to prostě srdcař!

Ani Juvel, ani Čéčovka nás tentokráte nevítají s otevřenou náručí, míříme dál do centra velkoměsta. Najednou je tu roh Mariánského a s ním Srdcovka, pro dnešní večer nejlepší možné místo k vánočním oslavám. Jako třešínka na dortu pak následuje Singer, kam míří již jen ti nejvytrvalejší.

Dnes to prostě byla jednoznačně srdcovka!

Hony

 

Trasa: 28 km, po pravém břehu Vltavy k čističce, Hrdějovice, pod Babu, Žákův lom, zákolejka k Baborce, most, na červenou k zámecké zahradě, pod oboru, ke Křivonosce, starou cestou na Hlubokou, hráz Muničáku, Bavorovice, po stezce na Vltavu do Kondiku.

Výškové metry: …..

Účast: Honza Mareš, Pavel Kosař, Venca, Banán, Lojza Orgoň

Vyjížďku nedokončil: nikdo

Pád: nikdo

Defekt: nikdo

Trackmaker: Pavel Kosař

GPS: www.sports-tracker.com

Komentář: Blíží se Štědrý den a s ním vyjížďka, po které mám každoročně snahu slavit své narozeniny. Chtěl jsem to mít se vším všudy a natrasovat si ji podle svého, aby na to ostatní dlouho vzpomínali. V hlavě se mi motala spousta míst, kam bych kluky vzal, ale zákolejku jsem vypustil hned. Abych Kosu nepřipravil o případné trasování, má totiž poslední dobou samé exklusivity, opatrně jsem vyzvídal kam že to dnes pojedeme. A Kosa na to, že zákolejku z Hrdějovic na Hlubokou. Rozzářili se mi oči, to je neuvěřitelné, to mi snad připravil k narozeninám! S Kosou si letos v destinacích vyjížděk notuji stejnou písničku. Moc mne to baví!

Rozbahněná zákolejka nic neodpustila a Kosa už vůbec ne. Překonávání nejhlubší rokle u železniční zastávky Hosín bylo výživné a s Loudáním si nic nezadalo. Při výstupu motorkami rozježděným svahem, jemuž jen pár stupňů chybí k devadesátce, došlo i na podávání kol a pomocné ruky. Lehká ztráta směru pak znamenala výživné prodírání se hustým porostem přes kluzké kořeny. Prudký sjezd ze svahu na asfalt k jezu za mezinárodní školou nemohl chybět. Oddechovka směr Křivonoska některé účastníky zmátla a uvedla do stresu v domnění, že následuje další mnohakilometrová noční etapa. Nic z toho se ale již neodehrálo! Cestou přes Hlubokou a dále po cyklostezce se zrodil nápad zakončit dnešek v restauraci Kondik za bývalým obchodem Legendbike.

Hodnotím to jako zdařilý počin, krásné prostředí, milá obsluha, výborné pivo a teplo osobitého krbu. Důstojné místo narozeninové oslavy.

Vše se tedy podařilo na výbornou, až na úplně poslední pád dne, když jsme odjížděli z hospody. Na nádvoří před hospodou se nachází kašna s vodotryskem, který byl stále v provozu. Spolu s teplotou pod bodem mrazu mi tahle parádička připravila ledovku, na které jsem se ukázkově rozmáznul. Jak se zdá, Nezmar musí být ve střehu neustále!

 

Hony

 

Trasa: 36 km, Švábák, Mokré, lesem na Závraty, Vrábče Zastávka, vyhlídka nad Dívčákem a to samé zpět až do Kampusu JU.

Výškové metry: …..

Účast: Honza Mareš, Pavel Tíkal, Pavel Kosař, Venca

Vyjížďku nedokončil: Petr Šikl – lehká rýmička nebo smrtelná nemoc?

Pád: nikdo

Defekt: nikdo

Trackmaker: Pavel Kosař

GPS: www.sports-tracker.com

Komentář: Znovu nás to táhne za sněhem! Kosa nás vede přes Vrábče k vyhlídce nad Dívčákem. Celé je to ale tak trochu jinak, není to ta stará známá klasika. Shrnout by se to dalo asi takhle:

Pěšina doprava, pěšina doleva, kořeny, půl metrové borůvčí???, bahno, singlík, šotolina, sníh, hele – Vrábče???, cesta, sníh, stoka, větve, lesní cesta, další cesta, křižovatka, další – stejná jako ta předtím, pěšina, no ty vado Dívčák???, točíme to domů! Končíme v Kampusu JU!!!

V Kampusu panuje kupodivu příjemná atmosféra, právě skončila cestovatelské přednáška, potkávám spolužáka ze základky, prohodíme pár slov, a pak už probíhá nezmarská debata o kvalitě 14° vánočního speciálu z produkce minipivovaru Čtyrák. Opakující se vada na kráse téhle hospody, dochází speciál, volně pokračujeme jedenáctkou a na závěr padá stopéčka višňového likéru.

Vím, že když napíšu, že se mi to líbilo, a to hodě, budete si myslet, stejně jako ostatní z této vyjížďky, že jsem už úplnej magor, ale já to teď tak mám.

Hony

Trasa: 33 km, podél Vltavy na Meťák, Včelná, kolem vodárny, kolem bývalých mohyl na Plav, loukou kolem Ameriky, Plavnice, Kameňák, zpět na Včelnou a kolem Vltavy zpět až do Juvelu.

Výškové metry: …..

Účast: Honza Mareš, Pavel Tíkal, Pavel Kosař, Venca, Stanley, Petr Šikl, Lojza Orgoň,  Míra Doležel

Vyjížďku nedokončil: 

Pád: Pavel Tíkal, Stanley, Petr Šikl

Defekt: nikdo

Trackmaker: Pavel Kosař

GPS: www.sports-tracker.com

Komentář: Oproti minulému týdnu se výrazně oteplilo, rtuť teploměru se ještě v podvečer držela na plus čtyřech stupních Celsia. Tato skutečnost věštila jediné, bahno, bahno a znovu bahno! Zprvu tomu sice nic nenasvědčovalo, ale jen proto, že naše cesta vedla převážně po asfaltových chodníčcích. Bahenní nálož přišla v lokalitě výstavby nové dálnice. Pro překonání bývalých mohyl bylo chvilkami zapotřebí obrovské úsilí. Lepivé bahno obalilo pneumatiky tak, že se sotva vešli do rámů, kola ztěžkla, a i v mírném stoupání značně prokluzovala. Pak přišla motanice po lese s příznačným názvem Záduch, jde to lesík mezi Plavem a Plavnicí. Krásná lesní práce! Pokud tedy na to chceme nahlížet z optimistického úhlu pohledu. Les nad Včelnou přinesl uklidněnou jízdu a samotný závěr pak patřil silničnímu švihu až do Juvelu.

Hony

Trasa: 36 km, po stezce kolem Vltavy na Pražské předměstí, Husovou kolonií, kolem Škodovky, Rudolfov, zprava na hráz Mrhalu, zleva na hráz Mrhalu, Jivno, červená na Lišov přes Locus Perennis, po žluté na Libnič, Hůry, kolem Škodovky zpět až do Čéčovky.

Výškové metry: …..

Účast: Honza Mareš, Pavel Tíkal, Pavel Kosař, Venca, Banán, Stanley

Vyjížďku nedokončil: Petr Šikl – dokončil po vlastní ose, znovu noční béčko – RB osadil novým šaltrem, nicméně se něco nepovedlo a zase mu to střílelo

Pád: nikdo

Defekt: Pavel Tíkal – ulomená patka

Trackmaker: Pavel Kosař

GPS: www.sports-tracker.com

Komentář: Vávro na Lišov zavelel Kosa, kola se dala pomalu do pohybu a komíhající se paprsky světel započaly prořezávat tmu. Mrazivým večerem stoupáme až k hrázi Mrhalu, odhodlání překonat výkop opravované hráze. Již to ale není jen výkop, je to jáma jako kráter sopky, na jejímž dně vypadá bagr jako dětská hračka. Tudy to pánové rozhodně nepůjde! Hráz oklikou podjíždíme a míříme dále k Lišovu, kde proběhne zvěčnění na důkaz naší přítomnosti. Cesta po žluté na Libnič je po těžbě plná ořezaných větví, které se zanedlouho staly pastí pro Peťu Tíkala. Trocha síly navíc, větev v šaltru a tenoučká patka se poroučí do věčných lovišť. Technické okénko, v podání mechanika Vendy bylo bleskové. Takhle rychle neměníme ani píchlou duši. Přichází odměna v podobě singlíku a pak už jen útrpně studená cesta do Čéčovky.

Hony